Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Bob Site Admin
Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
Zaslal: út 20. května 2008 9:10 Předmět: Rod (genus): Helvella, Chřapáč, Kališník |
|
|
Zkusme je zde rozklíčovat
Zpět na čeleď Helvellaceae (Chřapáčovité)
Naposledy upravil Bob dne pá 06. června 2014 7:45, celkově upraveno 1 krát |
|
Návrat nahoru |
|
|
Bob Site Admin
Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Tori
Založen: 06. 07. 2013 Příspěvky: 150
|
Zaslal: st 21. května 2014 15:43 Předmět: Tori |
|
|
Update seznamu druhů z DAtlasu + rozdělení pro rychlejší orientaci:
Klíč
* Třeň je vždy žebrovaný nebo rýhovaný, někdy velmi krátký, uvnitř plný či komůrkatý. Žebra často pokračují na vnější straně klobouku:
* Klobouk miskovitý (sekce Leucomelaenae):
* Klobouk sedlovitý anebo nepravidelně cípatý a vyklenutý, komůrkatý třeň:
* Helvella crispa (Scop.) Fr. - chřapáč kadeřavý
* Helvella lacunosa Afzel. - chřapáč jamkatý
* Helvella pithyophila Boud. - chřapáč okrový (též ch. horský) [CR]
* Helvella phlebophora Pat. & Doass. - chřapáč přilbovitý (též ch. žilkovaný)
* Třeň je vždy dobře vyvinutý, není žebernatý, výjimečně může být u báze či vrcholu mírně rýhovaný/vrásčitý:
* Klobouk miskovitý, na vnějším povrchu pýřitý (sekce Macropodes a Cupuliformae, stopečky):
* Helvella corium (O. Weberb.) Massee - chřapáč černý (též stopečka černá) [EN]
* Helvella dissingii Korf, syn. Helvella chinensis (Velen.) Nannf. & L. Holm, syn. Helvella villosa (Hedw.) Dissing et Nannf. - chřapáč chlupatý (též stopečka chlupatá) [CR]
* Helvella macropus (Pers.: Fr.) P. Karst. - chřapáč pýřitý (též stopečka pýřitá) [VU]
* Helvella cupuliformis Dissing & Nannf. - chřapáč miskovitý (též stopečka pohárkovitá)
* Klobouk sedlovitý nebo nepravidelně cípatý, vnější povrch pýřitý nebo hladký (sekce Elasticae):
* Helvella albella Quél. - chřapáč bělavý
* Helvella atra Holmsk. - chřapáč tmavý
* Helvella elastica Bull. - chřapáč pružný
* Helvella ephippium Lév. - chřapáč sedlový
* Helvella spadicea Schaeff., syn. Helvella leucopus Pers. - chřapáč bělonohý [CR]
* Helvella latispora Boud., syn. Helvella stevensii Peck - chřapáč širokovýtrusý
* Helvella pezizoides Afzel. - chřapáč kustřebkovitý
* Helvella branzeziana Svrček & J. Moravec - chřapáč branžežský [CR]
Klíč s obrázky
* Třeň je vždy žebrovaný nebo rýhovaný, někdy velmi krátký, uvnitř plný či komůrkatý. Žebra často pokračují na vnější straně klobouku:
* Klobouk miskovitý (sekce Leucomelaenae):
* Klobouk sedlovitý anebo nepravidelně cípatý a vyklenutý, komůrkatý třeň:
* Helvella crispa (Scop.) Fr. - chřapáč kadeřavý
* Helvella lacunosa Afzel. - chřapáč jamkatý
* Helvella pithyophila Boud. - chřapáč okrový (též ch. horský) [CR]
* Helvella phlebophora Pat. & Doass. - chřapáč přilbovitý (též ch. žilkovaný)
* Třeň je vždy dobře vyvinutý, není žebernatý, výjimečně může být u báze či vrcholu mírně rýhovaný/vrásčitý:
* Klobouk miskovitý, na vnějším povrchu pýřitý (sekce Macropodes a Cupuliformae, stopečky):
* Helvella corium (O. Weberb.) Massee - chřapáč černý (též stopečka černá) [EN]
* Helvella dissingii Korf, syn. Helvella chinensis (Velen.) Nannf. & L. Holm, syn. Helvella villosa (Hedw.) Dissing et Nannf. - chřapáč chlupatý (též stopečka chlupatá) [CR]
* Helvella macropus (Pers.: Fr.) P. Karst. - chřapáč pýřitý (též stopečka pýřitá) [VU]
* Helvella cupuliformis Dissing & Nannf. - chřapáč miskovitý (též stopečka pohárkovitá)
* Klobouk sedlovitý nebo nepravidelně cípatý, vnější povrch pýřitý nebo hladký (sekce Elasticae):
* Helvella albella Quél. - chřapáč bělavý
* Helvella atra Holmsk. - chřapáč tmavý
* Helvella elastica Bull. - chřapáč pružný
* Helvella ephippium Lév. - chřapáč sedlový
* Helvella spadicea Schaeff., syn. Helvella leucopus Pers. - chřapáč bělonohý [CR]
* Helvella latispora Boud., syn. Helvella stevensii Peck - chřapáč širokovýtrusý
* Helvella pezizoides Afzel. - chřapáč kustřebkovitý
* Helvella branzeziana Svrček & J. Moravec - chřapáč branžežský [CR]
Použitá literatura:
*Ref.1: Antonín, V.: Encyklopedie hub a lišejníků. Libri, Academia, Praha 2006.
*Ref.2: Spooner, B.: The larger cup fungi in Britain - part 5 Helvellaceae. Field Mycology 4 (2), 2003, pp. 52-62.
*Ref.3: Holec, J. et Beran, M. [eds.]: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda 24, 2006.
*Ref.4: http://www.ascofrance.com/forum/18785/helvella-solitaria-and-allies-interpretation-and-confusion
Poznámky:
P1: Druhy H. solitaria a H. queletii uvádí Antonín jako samostatné, MycoBank je také rozlišuje. V Červeném seznamu jsou jako synonyma, s platným názvem H. solitaria (P. Karst.) P. Karst. - chřapáč Quéletův, odborník na Pezizales S. Glejdura je rovněž názoru, že jde o synonyma (viz téma na nahuby.sk). Makroskopicky by se měla H. solitaria lišit trochu delším třeněm (viz Antonín, 2006).
P2: Pokud je u druhů z Červeného seznamu jiný český název než v DAtlase, jedná se o název, pod kterým je druh uveden v ČS. Např. V. Antonín v českých názvech důsledně odděluje stopečky a chřapáče, ČS nikoli.
P3: Není zřejmě úplně jednoznačné vymezení druhu Helvella confusa Harmaja. Problematika je patrně dost složitá, takže se omezím jen na odkazy
Ref.1: "Chřapáč podobný, Helvella confusa Harmaja, je podobný chřapáči kalíškovitému (= H. leucomelaena), ale je okrově hnědý až tmavohnědý, roste většinou pod smrkem a má odlišné mikroznaky."
Ref.4: Podle webu Asco France a Fidela Landerose by měla být zřejmě H. confusa totožná s H. leucomelaena. V komentářích jsou ovšem i názory proti.
.... ještě to trochu upravím, časem
Naposledy upravil Tori dne pá 23. května 2014 0:26, celkově upraveno 2 krát |
|
Návrat nahoru |
|
|
Tori
Založen: 06. 07. 2013 Příspěvky: 150
|
Zaslal: ne 25. května 2014 23:44 |
|
|
Nedá se mi upravit původní text, takže obrázky už nepřidám, škoda. Jaký je tu časový limit, jak dlouho můžu editovat své příspěvky - 24hod?
---------------------------------------------------------------
Další info k H. solitaria vs. H. queletii podle článku z Mycotaxonu:
Landeros a kol. citují Dissinga (1966), který tyto dva druhy rozlišuje na základě 1) velikosti výtrusů (větší u H. solitaria; střední hodnoty pro H. queletii odpovídají nejmenším hodnotám pro H. solitaria), 2) celkové velikosti plodnic (H. queletii má mít cca 2x větší apotecium a 2x delší třeň než H. solitaria), 3) barvy hymenia (spíš do hněda u H. queletii, do šeda u H. solitaria), 4) počtu žeber na třeni a 5) období fruktifikace (II.-VI. pro H. solitaria vs. IV.-X. pro H. queletii).
K tomu autoři namítají, že 1) holotypy H. queletii a H. solitaria mají velikost výtrusů ve stejném rozmezí, 2) velikost plodnic je u rodu Helvella silně variabilní a nedá se použít jako taxonomické kritérium u široce rozšířeného druhu, 3) jak Dissing sám poznamenává v jiných svých pracech, H. queletii má dost proměnlivou barvu plodnic, v podobných odstínech jako H. solitaria, 4) oba holotypy jsou anatomicky shodné, jedině H. solitaria má o něco světlejší pigment v parafýzách a 5) Dissing v témže díle cituje herbářové položky, které byly sbírány v jiné části roku, než jakou tomu kterému druhu připisuje.
Na základě tohoto jsou názoru, že H. queletii je synonymem H. solitaria.
Zdroje:
Landeros F., Iturriaga T. et Guzmán-Dávalos L. (2012): Type studies in Helvella (Pezizales) 1. Mycotaxon 119: 35-63. Odkaz na PDF: http://www.researchgate.net/profile/Fidel_Landeros/publication/259642460_Type_studies_in_Helvella_(Pezizales)_1/file/9c96052d04edf08a27.pdf
Dissing H. (1966): The Genus Helvella in Europe with Special Emphasis on the Species Found in Norden. Dansk Botanisk Arkiv 25(1): 1?172. Odkaz na PDF
Jinak velmi zajímavý článek. V úvodu se rozebírají různé charakteristiky plodnic a jejich taxonomická hodnota podle různých autorů. Pak se podrobně věnují pěti skupinám druhů, které jsou navzájem zaměňované nebo se jejich popisy částečně překrývají (je možné, že některé z nich jsou mimoevropské, nestudovala jsem je tak podrobně):
1. H. costifera vs. H. hyperborea vs. H. griseolba
2. H. crassitunicata vs. H. pocillum
3. H. subglabra vs. H. atra
4. H. solitaria vs. H. queletii vs. ulvinenii
5. H. verruculosa vs. H. dryadophila.
Naposledy upravil Tori dne po 26. května 2014 8:25, celkově upraveno 1 krát |
|
Návrat nahoru |
|
|
Radek Doležal Čestný člen
Založen: 16. 07. 2006 Příspěvky: 485 Bydliště: Smrkový Týnec (okr. Chrudim)
|
Zaslal: po 26. května 2014 8:15 Předmět: Další info k H. solitaria vs. H. queletii |
|
|
H. solitaria vs. H. queletii.
Mám dotaz. U H.solitaria se uvádí období fruktifikace IV - X. Našel jste někdo jemu podobný druh v období VII - X. (jedno jestli je to H.queletii nebo H.solitaria)
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Bob Site Admin
Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
Zaslal: pá 01. srpen 2014 8:03 |
|
|
Tak jsem s tím zase trochu pohnul. Opravil jsem dva odkazy, rozdělil klíč na textový a obrázkový a přidal naše obrázky ...
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Bob Site Admin
Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
Zaslal: čt 12. května 2016 11:43 |
|
|
Motivován příspěvkem:
st května 11, 2016 9:30 am no-X napsal: |
To je pěkný nález. Je něco známo o podloží?
Pro orientaci v české literatuře: Tento druh je v některých starších (než cca 5 let) atlasech uváděný i pod jménem H. solitaria, které je zase podle jiných autorů synonymem pro H. queletii. Pokud není z názvu jasné, jaký druh autor myslel a z obrázku to není jasné, lze se nejsnáz zorientovat podle ekologie v popisu (H. solitaria ve smyslu H. confusa roste spíše pod smrky, H. solitaria ve smyslu H. queletii bývá uváděn spíše pod listnáči). |
Jak je to s těmi confusa a solitaria?
Z Fungoforum
Current Name:
Helvella confusa Harmaja, Karstenia 17(1): 43 (1977)
Current Name:
Helvella solitaria P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 19: 37 (1871)
Synonymy:
Acetabula amphora (Quél.) Sacc., Syll. fung. (Abellini) 8: 60 (1889)
Acetabula calyx Sacc., Mycotheca veneti: no. 168 (1873)
Acetabula calyx var. amphora (Quél.) Boud., Hist. Class. Discom. Eur. (Paris): 40 (1907)
Acetabula calyx Sacc., Mycotheca veneti: no. 168 (1873) var. calyx
Lachnea solitaria (P. Karst.) Bizz. & Sacc., Mycotheca veneti: no. 323 (1876)
Paxina amphora (Quél.) Kuntze, Revis. gen. pl. (Leipzig) 2: 864 (1891)
Paxina calyx (Sacc.) Kuntze, Revis. gen. pl. (Leipzig) 2: 864 (1891)
Peziza amphora Quél., Bull. Soc. bot. Fr. 23: 331 (1877) [1876]
Peziza solitaria P. Karst., Not. Sällsk. Fauna et Fl. Fenn. Förh. 10: 111 (1869)
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Radek Doležal Čestný člen
Založen: 16. 07. 2006 Příspěvky: 485 Bydliště: Smrkový Týnec (okr. Chrudim)
|
Zaslal: čt 12. května 2016 16:48 Předmět: Helvella |
|
|
Já bych uvolnil Tori pro toto téma ruce, když měla snahu tady s tím něco udělat. Pak by se vidělo, co a jak dál.
|
|
Návrat nahoru |
|
|
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1384 Bydliště: jižní Čechy
|
Zaslal: čt 12. května 2016 17:17 |
|
|
čt 12. května 2016 12:43 Bob napsal: |
Jak je to s těmi confusa a solitaria? |
Je to komplikované a souvisí to hlavně se dvěma druhy: chřapáč Queletův a chřapáč podobný (=ojedinělý).
chřapáč Quéletův: Helvella queletii = Helvella solitaria (v pojedí některých autorů, u nás např. Hagara) = Paxina queletii. Onen druh s dlouhým třeněm, který roste spíše pod listnáči.
chřapáč podobný neboli ojedinělý: Helvella confusa = Helvella solitaria (v pojetí jiných autorů, u nás např. Papoušek), druh s krátkým třeněm rostoucí pod smrky
Zmatek se táhne někdy od roku 1966, kdy Dissing přišel s pojetím H. solitaria, které se trochu vymykalo a pak jej částečně převzal Harmaja při popisu H. confusa. Nějakou dobu se název H. solitaria používal pro houbu, kterou našel Radek Doležal (tzn. pro H. confusa), pak i jako synonymum (nebo platné jméno) pro H. queletii a nakonec existují názory, že Dissingova houba je ve skutečnosti H. leucomelaena. Pokud situaci chápu dobře, někteří autoři se v poslední době použití názvu H. solitaria vyhýbají, protože si ho každý spojuje s jinou houbou. Poměrně jednoznačně zažitá jsou jména:
- H. queletii pro chřapáč Queletův (houba rostoucí pod listnáči s dlouhým třeněm)
- H. confusa pro chřapáč podobný/ojedinělý (houba rostoucí pod smrky s krátkým třeněm)
- H. leucomelaena pro chřapáč kalíškovitý/běločerný (houba rostoucí pod borovicemi s krátkým třeněm).
Původ zmatku je pěkně shrnutý třeba tady:
http://www.ascofrance.com/forum/18785/helvella-solitaria-and-allies-interpretation-and-confusion
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Tori
Založen: 06. 07. 2013 Příspěvky: 150
|
Zaslal: čt 12. května 2016 19:07 Předmět: Re: Helvella |
|
|
čt 12. května 2016 17:48 Radek Doležal napsal: |
Já bych uvolnil Tori pro toto téma ruce... |
Nemám moc novější literatury ke chřapáčům od doby posledního příspěvku, pokoušela jsem se zorientovat v jiné čeledi a loni jsem žádné neurčovala. Sice mám ještě doma Häffnerovo monografii (1987), ale netuším, nakolik je ještě aktuální, neporovnávala jsem ji zatím se studiemi Landerose aj. Díky no-Xovi za informace!
|
|
Návrat nahoru |
|
|
|