Existuje seznam českých názvů hub?

[Tori]

Nevíte někdo - existuje nějaký seznam publikovaných českých názvů hub, ideálně i s autorem a letopočtem? Procházela jsem si teď hřiby na biolibu, kde je českých názvů poměrně dost, některé i pro více různých druhů, ovšem bez uvedení autora. Napadlo mě, kdyby třeba někdo chtěl zavést české jméno pro nový druh, tak které z těchto názvů se berou jako platně publikované (a tedy nepoužitelné pro jiný druh) a které ne. Jaká jsou pro to vlastně pravidla v češtině?

[no-X]

České názvy nemají žádná pravidla, takže jakýkoli existující český název je platný. Požadovaný seznam myslím neexistuje, řada názvů vznikla odvozením z lidových označení. Většinou se používá nejrozšířenější název, případně autor zavádí nový, pokud dosavadní z nějakého důvodu považuje za nevhodný.

Krásnou ilustrací dopadů neexistence pravidel je český název hřib kovář a hřib koloděj. Prakticky všechny odborné a odbornější publikace vydané před působením Františka Smotlachy používaly název kováře pro B. luridus (= hřib se síťkovaným třeněm) a název koloděj pro B. erythropus (~miniatoporus, luridiformis, tzn. nesíťkovaný druh). Byl to například Ottův slovník, Bezděk, Velenovský, Tyttl, Macků aj.

Pak přišel F. Smotlacha, který české názvy ve své první práci prohodil (do stavu, který je používán dnes) a když byl dotazován, proč, vysvětloval to nejprve tím, že je takto opačně jednou viděl prodávané na pražském trhu. Později přidal ještě druhé vysvětlení a to, že "koloděj" je staročeské označení pro řemeslníka koláře, který pracuje se dřevem a je tudíž čistý, takže "koloděj" je vhodnější označení pro světlou houbu, kdežto kovář, který pracuje s uhlím, je špinavý a "kovář" by měla být tmavá houba.

Tato teorie byla téměř 50 let s prakticky železnou pravidelností publikována F. Smotlachou a jeho stoupenci v Časopisu ČS houbařů, takže ji postupně přebrala řada mykologů. Jeden z prvních byl tuším K. Kavina, naopak poslední, který dlouho razil původní názvosloví, byl A. Pilát. Ten se přizpůsobil až v 70. letech v Hribovitých hubách - ve všech starších publikacích používá původní názvosloví.

Smotlachova názvoslovná teorie se dokonce později dostala i do některých jazykových příruček. Existují ale i jiné texty vysvětlující původ názvu "koloděj" (jak od lingvistů, tak od mykologů), které vyšly ještě před působením F. Smotlachy. Žádný z nich neuvádí, že by jméno souviselo s řemeslníkem (proto v praxi nenajdeme žádnou před-smotlachovskou publikaci, která by pro tuto houbu používala termín "kolář" - vždy jen "koloděj"). Naopak většina z nich uvádí, že se název "koloděj" krajově používal i pro jiné hřibovité houby, které houbaři považovali za jedovaté.

Krajové použití názvu "koloděj" na Královehradecku pro jedovatý satan uvádí i F. Smotlacha v Boletineiích, z jiné publikace si vybavuju krajové použití názvu "koloděj" pro hřib medotrpký, který byl rovněž v dané oblasti považovaný za jedovatý. Je pravděpodobnější, že tradiční název souvisel s jedovatostí a byl odvozený od přídavného jména "kolodějný" (cosi jako začarovaný, případně způsobující, že se s konzumentem této houby začne motat svět, jak vysvětloval Bezděk) spíš než že by jakkoli souvisel s řemeslníkem.

Je zajímavé, že například Miroslav Smotlacha, syn Františka Smotlachy, neuváděl, že by názvy kovář / koloděj vznikly na základě souvislosti s řemeslníky, ale toto přirovnání předkládal pouze jako mnemotechnickou pomůcku pro snazší zapamatování.

To jen pro představu...

[Tori]

Díky za obšírné vysvětlení. Ptala jsem se hlavně kvůli tomu, jak jste mi psal, že název "hřib klamný" už existuje pro B. fallax = kluzakii, takže se nemůže použít pro B. mendax.

S tím kovář/koloděj je to dobrá haluz, Bezděkova etymologie se mi líbí asi nejvíc. Tuhle v poradně zas někdo říkal, že se řídí pravidlem "kovářovi lítají jiskry zpod perlíku, proto má červené tečky na noze". Ovšem kolář (řemeslník) podle mě taky úplně čistý být nemohl - obruče se na kolo nasazují rozpálené v ohni, o kolomazi nemluvě. (A jestli se uchytí ten název "kolovář" = mendax, tak to bude teprv zmatek.)

[Pantáta]

Kolovář ? To jako fakt? Jen to zvětší zmatek... to už je přesnější to, co mi vyhodil google překladač. Mendax=ležící (mezi kovářem, kolodějem, queleťákem ...)

[Tori]

Pan Mikšík to zatím jen navrhl jako prozatímní název na neoficiálním webu: http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=488350 Já právě nevím, jakým způsobem ty nové české názvy vznikají a prosazují se, a teda jak moc závazně se podobný návrh má brát. Předpokládám, že o B.mendax chystá nějaký větší článek, tak uvidíme. (Jinak v anglině "mendacious" znamená "falešný, klamající".)

[Tori]

Tak přeci jen nějaký seznam máme tady: http://www.damyko.info/Mykolog/Hribovite/Hribovite.htm (Tímto zároveň prosím někoho z adminů, jestli by na té stránce opravil odkaz na téma "Hřibovité houby" na správné http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=360, je tam špatné ID.) Chtělo by to podoplňovat nově popsané druhy - X. chrysonemus, silwoodensis, rod Caloboletus aj.

[mlčochherp]

[mlčochherp]

Jo a ještě, všiml jsem si, že stránky tady: http://www.damyko.info/ForumA/publication.php?f=18
odkazují na již neexistující adresy nebo na adresy, které nelze zobrazit.

[Tori]

Dost informací se dá najít online. Co se taxonomie týká, poradila bych Mycobank a Index fungorum.

Např. u hřibu Smotlachova se na Mycobank dočtete, že je to platný druh (ne synonymum) a že jeho popis publikoval Hlaváček v Časopise čs. houbařů v roce 1983. Klofac (2007) v práci Schlüssel zur Bestimmung von Frischfunden der europäischen Arten der Boletales mit röhrigem Hymenophor (Österr.Zeitsch.f.Pilzkunde 16:187-279, lze najít online) jeho popis cituje:

[no-X]

mlčochherp: Pravidla taxonomie a nomenklatury popisují, jaké náležitosti musí popis splňovat, aby byl formálně platný. Pokud před 100 lety nějaký mykolog popsal na třech řádcích textu nový druh, který od té doby nikdo neviděl, lze jen těžko konstatovat, zda šlo skutečně o dobrý druh (který třeba vyhynul), nebo jen o nezvykle vyvinutou plodnici jiného druhu.

Je třeba brát v potaz, že formální platnost či neplatnost popisu nijak nesouvisí s tím, zda popsaný druh exsituje (jako skutečně dobrý druh), nebo neexistuje.

Hřib Smotlachův je fakticky forma hřibu rudonachového bez síťky, která byla popsaná na základě jedné nevyspělé plodnice. Podle P. Špinara je běžné, že mladé plodnice hřibu rudonachového nemají síťku. I pokud jde formálně o platný druh (což se mi moc nezdá, mám dojem, že nebyla typová položka), nemění to nic na faktu, že jde reálně nanejvýš o formu a možná ani to ne. Je dost možné, že by se na plodnici, podle které vznikl popis, v další fázi růstu síťka objevila.

[mlčochherp]

Děkuji za upřesnění.

[Michal Zima]

Můj dotaz je trochu "mimo mísu",ale rád bych se dozvěděl něco více o přínosu J.S.Presla v oblasti mykologického názvosloví.Jak známo tento učenec vytvořil řadu českých názvů v jiných přírodovědných oborech (chemie,mineralogie,zoologie,botanika) a údajně i v mykologii.Zatím jsem ovšem nalezl pouze 2 názvy z této oblasti - z jeho pera prý pochází rodový název "klouzek" a pro vláknité mikroskopické houby název "plíseň".Takže nevíte náhodou někdo něco více o díle tohoto učence v oblasti mykologické terminologie?Děkuji.

[planetahub]

Vůbec to není mimo mísu. Velmi rád si taky přečtu odpovědi, budou-li jaké...