Pěstování smržů

[barkona]

Zdravím všechny smržaře,
existuje nějaký ucelený přehled, jak pokračují pokusy s pěstováním smržů na území ČR? Tedy, pokud vůbec.
Osobně jsem nadšenou smržařkou a pokouším a pokouším. Počítám samozřejmě s jednoznačným jarním úspěchem své "zasazené" sadby. Poznatky sdílím na www.prohouby.cz, kdo by měl zájem.
Tužme se a nevzdávejme se!!

[daggy]

Stranka neexistuje

[Lupino]

Ono to bude tím, že odkaz směřuje na http://www.prohouby.cz%2C. Bez teho "přídavku" to funguje. http://www.prohouby.cz

[barkona]

Zdravím a omlouvám se za tu nepatřičnou čárku v odkazu na www.prohouby.cz

Už mám zasazeno a čekám na jaro. Na internetu jsem se dočetla, že pokud smrže zasadím brzy z jara a bude dostatečně vlhké počasí a teploty imitující nadcházející jaro, že by to mohlo zmást i smrže. Třeba se tedy vyklubou ještě letos

[daggy]

Asi to nebude skor ako na dalsiu jar, nie na tu nadchadzajucu. Mycelium sa musi dostatocne rozrast, musi si vytvorit zasoby zivin aby mohli vyrast plodnice. Ja som ockoval minulu jar, tak mozno sa uz objavia prve smrze. Aky substrat ste pouzili?

[barkona]

Hmm, uvidíme . Pěstuji na substrátu s jablky a vysazuji okolo ovocných dřevin.
Pokud jste "zasadil" mycelium tak Vám rozumím. Z dostupných zdrojů mi ale přijde, že mycelium není zdrojem živin pro smrže, že zdrojem pro růst a zásobárnou živin je sklerocium (viz přiložené fotografie). A to je jasné, že než se mycelium dostane k tomu, aby vytvořilo sklerocia, vyžaduje příhodné podmínky a dostatek času.
Co jste tedy zasadil spory, mycelium, mikrosklerocia nebo sklerocia?

[daggy]

Mycelium = podhubie. Cize ockoval som substrat zivym podhubim. Sklerocium je zase nieco ine pokial viem, je to zasobny "organ", ktory si vytvara mycelium pre tvorbu plodnic. Sklerocia vytvaraju iba niektore huby, napr. Trudnik klobuckaty apod. Sklerocia smrzov som este nevidel...
Co sa tyka smrzov, je mi cudne to vysadzanie stromov co som nasiel v odkaze na Vasej stranke, hlavne v suvise s tym ze mi smrze veselo rastu v mulcovacej kore vedla kvetov a taktiez v trave na zahrade, kde sa mi dostala mulcovacia kora. Vyzera to tak, ze smrze nie su striktne mykorhizna huba. Podla mna im staci bohate tieniste miesto s organickym materialom, ktory by rozkladali, tj. mulc, listie, drevenny popol (vraj dobre podporuje rast mycelia).

[barkona]

Jestli jste smrže vysadil jako mycelium a následně Vám z této sadby vyrostou, tak to Vám velmi velmi blahopřeji k úspěchu!

Co se týče sklerocií smržů, asi máme každý rozdílné informace. Je pravda, že sklerocia jsou zásobníkem pro růst plodnic. Z mého pohledu jsou také nezbytným zásobníkem pro růst plodnic smržů.

Stran mykorzhizy smržů - nelze striktně a paušálně pro všechny druhy konstatovat že jsou či nejsou mykorhizní. Je pravda, že nálezy nebývají fixovány na stromy.
Dále je důležité vědět, že smrže nerostou z mulčovací kůry, nýbrž jí pouze prorůstají ze substrátu, který je pod mulčem. Mulč tedy v mnoha případech je nositelem jakéhosi základu pro další vývoj smržů.

Kdo ten základ a principy odhalí, ten má vyhráno.

[daggy]

Sanca tam je vzdy. Ockoval som substraty myceliami Golieroviek, peciarok a povabnic fialovuch a huby krasne rastu. Este cakam co ma to hnojniky. Experimentalne som skusal cez leto ockovat v zahrade vlastnym myceliom majoviek a bedli, azda sa prve vysledky dostavia na nasledujuci rok. A samozrejme smrze do zmesi listia, pilin a popola.
U mna to vyzera ze smrze su saprofyty a rozkladaju mulc, ktory sa dostal do pody pri doplnani kvetov do noveho zahonu vedla garaze. Taktiez rastli v trave z mulcu, ktory sa tam dostal z krytia korenoveho systemu vysadenych cucoriedok.

[Lupino]

[barkona]

To je jasné, že je vždy šance. Jen je otázkou nakolik náhodná a nakolik cílená a opakovaně prokázaná.

Také mi na zahradě rostou bedly, jsou jich trsy, tedy bedly červenající, ale nesbírám je, nemá se to. Snad, že jsou více či méně ze zahrady ( na rozdíl od lesa či louky) nejedlé.

Jinak gratuluji k pěstebním úspěchům. Mně se daří korálovec, hlívy ústřičná, královská, citronová a růžová ("lezou" mi odevšad i z petriček), penízovka, shiitake a lesklokorka na substrátu (ale nepěstuji všechny najednou ).

Ještě dostatečně vychytat ty smrže a budu spokojená

[barkona]

To by tedy znamenalo, že hobliny + rašelina + hnůj mohou být dostatečným přísunem "všeho" pro smržežeže? Nebo si jejich výskyt vysvětlujete jinak? Tuto zkušenost s opakovaným výskytem mám například u vatovce, křemenáčů či kozáků.
Ale o smržích se tvrdí, že max 3 roky po sobě a dost.

[Lupino]

Nevím, nijak si to nevysvětluji. Ale na základě Tvého dotazu jsem si právě uvědomil/vzpomenul, že cca půl metru pod místem růstu smržů se nachází konec třetí komory nikdy nevyvezeného vsakovacího septiku. Dokonce jsem kvůli tomu narychlo vyhrabal plány od zahrádky.

(pozn: aby mě nikdo nekamenoval za tu "vsakovačku", tak na svou obranu dodávám, že ta byla vybudována zhruba před 40-ti lety + že zahrádkářská kolonie je vybudována na místě bývalé výsypky, původně s velmi jílovitou půdou)

[barkona]

Jestlipak už se vsákla? Vsakovačka. Nebo že by zdoj živin pro smržíky?

[Lupino]

Naopak, nevsákla. Po těch cca 40-ti letech provozu se bohužel někde přicpala, tudíž je již půl roku nefunkční. V následném měsíci je naplánován její odkryv, vybrání + vyvezení na kompost. Tož uvidíme, jestli se smržové příštím rokem opět objeví na svém obvyklém místě. Doufám že ano. Budu se co nejvíce snažit, aby "smržíci" měly dostatek té nejkvalitnější výživy.