Sarcodon imbricatus - Lošák jelení

[f.mamina]

Tak přidám pár letošních...

[mykožrút]

Jelenkovce mali jeden z tých lepších rokov. Zrejme im tohoročné mokré a chladné leto zahralo na správnu strunu. Vrchol už majú za sebou a poväčšine vidieť machnatými krajmi smrečín už len veľké čierne čudá v kruhoch. Našinci ich zbierajú hlavne do gulášov, alebo melú na voňavý prášok. Aj ich ľudové názvy sú nápadité. Volajú ich tu sovy, alebo fusaky. A na Orave zasa Viľkoraky. To mi trvalo, kým som sa ten názov naučil.

[Josef Chalupský II]

Také jeden z téže oblasti.

[Bob]

Zdá se, že ho nikdo moc nenachází. Já ho našel v sobotu nedaleko Jindřichova Hradce, smrk, borovice. Jediného

[no-X]

Nevím, jak jinde, ale v jižních Čechách se častěji najde lošák šupinatý. Ten je ostatně v tomto tématu taky bohatě zastoupen - na snímcích uživatelů lesánek, Vavrin, nekdovitch a f.mamina.

Lošák jelení se za dostatku srážek najde už v létě, obvykle dělá ještě vlnu v září nebo na začátku října, ale na přelomu října a listopadu už nacházím jen torza plodnic. Roste pod smrky, raději na alkalických nebo neutrálních půdách (na kyselých jen pokud jde o imisemi nezasažené oblasti), nevadí mu vrstva humusu.

Lošák šupinatý obvykle roste až později na podzim, v současnosti se dají najít docela pěkné plodnice. Nevyhledává humózní půdy. Téměř vždy je na skeletovité (písčité, kamenité) chudé půdě bez humusu. Může vyrůst i na alkalickém podloží (např. na hadci), ale pouze pokud není překryté organickou humózní vrstvou. S oblibou kolem cest. Často ho doprovází vřes, brusinka nebo lišejník.

[Bob]

Hmmm Toho jsem si nevšiml. Tož já ani nevím, který z těch dvou jsem našel. Dohledal jsem práci, která je rozlišuje i podle DNA analýzy
"Sarcodon imbricatus and S. squamosus ? two confused species" v abstraktu sice píšou, že jsou to dva druhy, ale v textu práce jsem tak jednoznačný závěr nějak nenašel ... https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0953756208607005

a též jsem našel webovou stránku, kde probírají šupinatý versus hořký. Zásadní je habitat a stonek.
https://www.first-nature.com/fungi/sarcodon-squamosus.php

Třeba bychom je mohli rozklíčovat a dát do fóra Klíče

Sarcodon imbricatus (Lošák jelení)
Roste ve spojení zejména se smrky.


Sarcodon squamosus (Lošák šupinatý)
Roste ve spojení s borovicemi
Třeň i jeho dužina je celý bělavý až bílý.
Chuť mírně hořká.

Sarcodon scabrosus (Lošák hořký)
Roste ve spojení se smrky
Báze třeně je ocelově modrošedá, dužina třeně je v horní části bílá, u báze ocelově modrošedá.
Chuť velmi hořká.

[no-X]

Sarcodon squamosus se podobá Sarcodon imbricatus.
Sarcodon scabrosus je jiný, spíš se podobá Sarcodon glaucopus, oba mají zbarvenou bázi (plus mínus šedozelená).

Tady je ještě jeden zádrhel, protože ve starších pracích nebyl často dobře rozlišovaný S. scabrosus od S. glaucopus.

První znám pod duby, druhý pod borovicemi. Literatura ale uvádí Sarcodon scabrosus i pod borovicemi. V případě nejasnosti u plodnic nalezených pod borovicemi lze poměrně snadno rozlišit mikroskopicky podle velikostí výtrusů. Seveřani uvádějí ještě Sarcodon glaucopus (i) pod smrky, ale sám o recentním spolehlivě určeném nálezu v čisté smrčině z ČR nevím.

O možnosti růstu S. scabrosus pod smrky docela pochybuji.

Shrnul bych to takto:

Sarcodon squamosus - lošák šupinatý:
- mykorhiza s borovicí
- skeletovité půdy (písek, štěrk, žula, rula, granulit, kvarcit?), čím méně humusu, tím lépe (brusinka, vřes, lišejníky, nebo alespoň borůvčí), přestože se uvádí na kyselém podloží, znám ho i z alkalického (hadec), klíčový bude oligotrofní charakter lokality
- roste ve druhé polovině podzimu

Sarcodon imbricatus - lošák jelení:
- mykorhiza se smrky
- neutrální až alkalické podloží (případně kyselé podloží na lokalitách nezasažených imisemi), kvalitní humus
- roste od konce léta do poloviny podzimu
- na rozdíl od S. squamosus dochází u některých starších plodnic k rozpadu dužniny ve třeni, takže uprostřed klobouku vzniká díra (plodnice jsou doslova nálevkovité)

Sarcodon scabrosus - lošák hořký:
- mykorhiza s duby (prý i s borovicí, sám nemám zkušenost)
- šedá (šedozelená, šedomodrá) báze
- asi nebude příliš citlivý na pH, v jČ roste rád na hrázích rybníků
- roste již v létě, v pozdním podzimu se příliš neobjevuje

Sarcodon glaucopus - lošák sivonohý:
- mykorhiza s borovicemi (prý i se smrkem, sám nemám zkušenost)
- šedá (šedozelená, šedomodrá) báze - nemusí být vyvinuto dobře u každé plodnice, i u plodnic z jednoho trsu je znak na některých dobře vyvinutý, na jiných jen náznakem
- stejné požadavky jako Sarcodon squamosus: skeletovité půdy (písek, štěrk, žula, rula, granulit, kvarcit?), čím méně humusu, tím lépe (brusinka, vřes, lišejníky, nebo alespoň borůvčí), přestože se uvádí na kyselém podloží, znám ho i z alkalického (vápenec), klíčový bude oligotrofní charakter lokality - v posledních letech se vrací, nálezů přibývá
- roste od konce léta do poloviny podzimu

Výše popsané odvozuji od zkušeností z cca 15 lokalit S. squamosus, 8 lokalit S. imbricatus, 6 lokalit S. scabrosus a 12 lokalit S. glaucopus.

[Bob]

Až budu mít chvilku, překlopím to do Klíče. Krásná práce