Otrava "chorošem"

[Kukin]

Lze se v ČR otrávit "chorošem"?
Je nějaký náš "choroš" jedovatý?

[Michal Zima]

Nejprve je třeba je třeba upřesnit 2 užité termíny:co je míněno pod pojmem "choroš" a co pod pojmem "jedovatý";
1/Obecně je za choroše mezi houbaři označována většina tvrdých hub rostoucích na živém či mrtvém dřevu-kmenech,kořenech,pařezech.Správně by však za choroše měly být považovány pouze druhy rodu Polyporus-choroš,tj. např. P.squamosus-ch.šupinatý,P.brumalis-ch.zimní atd.Ostatní tzv. choroše jsou zástupci dalších rodů jako je např. Phellinus-ohňovec,
Fomes-troudnatec,Laetiporus-sírovec.Dříve se pro celou skupinu používalo souhrnné označení na úrovni řádu Aphyllophorales-různotvaré,což se mi zdálo výstižnější než současné,poněkud zavádějící Polyporales-chorošotvaré.
2/Jedovaté houby jsou houby obsahující toxické látky schopné poškodit lidské zdraví resp. ohrozit život.Na druhé straně to samé dokáží i druhy tyto látky neobsahující (čechratka podvinutá) nebo plodnice hub,u kterých již započal rozkladný proces."Otravu" může způsobit i nadměrná konzumace jinak dobrých jedlých hub,nedostatečná tepelná příprava,kombinace s alkoholem (hnojníky),nebo i jen indispozice organismu,momentální i trvalá.Souhrnně-je vhodnější hovořit o houbách nebezpečných,z nichž jednu kategorii tvoří houby jedovaté.
Abych se tedy konečně dostal k odpovědi na Vaši otázku:
1/Tzv. choroše,ať už chápané v onom širším či užším pojetí jsou obecně
označovány za nejedlé,nepoživatelné,jen hrstka se uvádí jako fakultativně jedlé,tzn za určitých podmínek (pouze mladé plodnice nebo ve specialní úpravě-houbový prášek nebo výtažek)).Přítomnost toxických látek v množství ohrožující lidské zdraví u těchto vybraných chorošovitých hub nebyla zjištěna.Je ovšem možné že v neškodném množstí se zde tyto látky vyskytovat mohou,podobně jako stopové množství amanitinu u hřibu smrkového.
Lze tedy říci,že případné zdravotní potíže z konsumace tzv. chorošovitých hub jdou na vrub tzv. nepravých otrav,tzn. konsumace starých,tuhých,
těžko stravitelných plodnic,nedostatečně tepelně upravených,příp. napadených hmyzem či plísněmi.Také každý lidský organismus je jinak odolný a ne každý pokrm z hub příznivě přijímá.
Závěrem lze tedy uvést,že "choroše" jedovaté nejsou,některé jsou za učitých podmínek jedlé a chutné (sírovec žlutooranžový,choroš šupinatý,
trsnatec lupenitý),nicméně při jejich konsumaci je na místě jistá "umírněnost",opatrnost i sebereflexe,zda zrovna tento produkt je pro můj oranismus to pravé.

[JETHRO]

z Německa je známá otrava hlinákem červenajícím-Hapalopilus rutilans

[Michal Zima]

Nezpochybňuju-pozřít je možno ledacos Také jsem neuvedl údajné "otravy" chorošem šupinatým,nicméně toxicita nebyla pokud vím prokázána,
takže podobné příhody stále považuji spíše za důsledek nevhodné úpravy pokrmu,množství pokrmu neadekvátní schopnosti organismu jej akceptovat nebo choulostivějšímu trávicímu organismu vůbec;nicméně vítám tuto debatu a doufám,že svými zkušenostmi se přihlásí i další...

[JETHRO]

choroš šupinatý běžně konzumuji když je mladý,je z něj dobrá falešná dršťková polévka a má v mládí příjemně okurkově -moučnou vůni i chuť ale chce to opravdu mladé měkké plodničky,tady spíš někdo pozřel starší tvrdé plodnice které nejdou uvařit ani po 2 hodinách a způsobil si žaludeční problémy tzv.gastrointestinální otravu