V průměru statnější čirůvka rostoucí v oligotrofních borech. K poměrně stabilním znakům patří rezavé zbarvení přítomné alespoň na spodní části třeně, docela výrazný prsten se střapatými okraji a růst v borech. Červený seznam: CR (kriticky ohrožený druh).
Herink v roce 1965 doporučil namísto českého jména čirůvka límcovitá (=připomínající límec) používat jméno čirůvka límcová (=s límcem). Také upozornil, že nejstarší publikované české jméno (Bezděk) je náramkovitka ryšavá.
Asi nejpodobnější je čirůvka větší (Tricholoma matsutake syn. Tricholoma nauseosum), která má rovněž prsten a podobnou ekologii, ale liší se šupinovitě rozpraskaným / žíhaným kloboukem. Červený seznam: CR.
Z dalších větších plus mínus hnědých čirůvek, které lze najít v borech např.:
- čirůvka obrovská (Tricholoma colossus) - masivní houba, prsten nanejvýš naznačený, spíš pseudoanulární zóna (ČS: CR)
- čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii syn. Tricholoma fracticum) - spíše pseudoanulární zóna, na vápencích (ČS: DD)
- čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) - bez prstenu, vodnatá oka po obvodu klobouku, může se objevit i pod smrkem nebo jedlí
- čirůvka pochybná (Tricholoma stans) - bez prstenu, v průměru relativně vyšší třeň vůči průměru klobouku, často mírně vroubkovaný okraj klobouku (ČS: DD)
- čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum) - z výše uvedených je v průměru nejmenší, postrádá prsten, převládá kombinace hnědé a bílé barvy (ČS: DD)
- čirůvka celerová (Tricholoma apium) - drobnější, spíše okrová, s vůní po kořenové zelenině, může růst i pod smrkem (ČS: EN)
Pojetí některých druhů se mění v průběhu doby a různí mezi jednotlivými autory.
Snímek pochází z nové lokality na Třeboňsku, ukazuje, že houba je schopná růst i za velkého sucha, což se ovšem odráží na jejím vzhledu i rozměrech
Třeba někdo přidá fotku plodnic vyrostlých za vlhka pro srovnání.