Lacrymaria lacrymabunda - Křehutka sametová

mat60 · Křehutka sametová - Lacrymaria lacrymabunda, Lískovec u Frýdku, 21.8.05

Křehutka sametová - Lacrymaria lacrymabunda (Bull.:Fr.) Pat

DAMyko Atlas: http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=48#48

Synonyma: Psathyrella velutina (Pers.) Sing., Lacrymaria velutina (Pers. ex Fr.) Konr. et Maubl.; jiný český název je Pláčivka sametová.

Řazena je mezi hnojníkovité lupenaté houby, tj. Basidiomycota - Hymenomycetidae - Agaricales - Coprinaceae.

Klobouk mívá průměr 6-10 cm. V mládí bývá zvoncovitý až ploše zvoncovitý, následně pak ploše rozprostřený. Většinou má nevýrazný hrbol. Barva klobouku je rezavě hnědá, plavohnědá, žlutorezavá a je poněkud hydrofánní Pokožka klobouku bývá hlavně v mládí vláknitá nebo vláknitě šupinatá. Lupeny jsou husté, u třeně vykrojené nebo zaoblené. Jejich barva je nejprve černorezavá, příp. skvrnitě čokoládově hnědá. Následně tmavě hnědá s bílým vločkatým ostřím. Na lupenech dochází k vylučování mléčných kapek, což způsobuje jejich skvrnitost.

Třeň bývá valcovitý, 7-12 mm dlouhý, 0.7-1 cm tlustý, rourkovitě dutý. Je světle béžový, rezavě nebo rezavohnědě šupinatý nebo šupinatovláknitý. na třeni je hlavně v mládí vidět plstnatý závoj (velum partiale). Následně se závoj trhá a zbytky z něho po určitou dobu zůstavají na třeni a okraji klobouku, pak se ztrácí. Na třeni to bývá vláknitý, kroužkovitý prsten a na okraji klobouku izolovaná vlákna.

Výtrusy jsou tmavohnědé, černohnědé, jemně bradavičnaté. Dužina je okrová nebo okrověžlutá, ve spodní části třeně nahnědlá. Údajně má nepříjemnou chuť a zemitou vůni. Bývá hodnocena jako nejedlá, někdy jako jedlá, příp. jako jedlá ale podezřelá.

Roste běžně, jednotlivě nebo častěji ve skupinách a to v létě a na podzim (srpen až říjen). Nejčastěji roste v trávě na okrajích cest, travnatých inundačních hrázích, okrajích lesů, v parcích atd.

Pomocí okrově rezavé barvy výrazně vláknitého klobouku, tmavohnědých, skvrnitých lupenů a dutého, vláknitého, světle okrového třeně je možné tuto houby dobře poznat.

Plodnice na obrázcích z Lískovce u Frýdku byly nalezeny na okraji pěšiny v tvrdém lužním lese. V případě plodnic z Paskova se jednalo o travnatou cestu na inundační hrázi na břehu Ostravice.