Pěstujete někdo pomocí agaru?

[Which]

brý den...
....se chci zeptat, nepěstujete někdo ze spor či pomocí agaru?

Já ano...zatím se moc nedaří...začátky...

hlíva růžová - kontaminace
polnička topolová - viz. foto
šii-take - na cestě...už mám spory
žampiony, bílý kmen ...už rostou budou brzy

můj pokusný agar: agar+sladovit+pepton+voda

[Mlan]

Já si připravuji "svůj" agar na kterém rozpěstovávám kulturu hub domáckým způsobem. V krátkosti to vypadá tak, že nastrouhám asi čtvrt kila brambor, tyto propláchnu ve studené tekoucí vodě vymačkané dám do litru vody a třicet minut vařím, přes jemné plátno přecedím a vzniklý vývar přefiltruji, přidám agar, škrob a sušené kvasnice, rozmíchám, povařím a používám. Po sterilizaci v petriho miskách na tomto živném mediu rozpěstovávám, nyní převážně hlívu ústřičnou. Úspěšně jsem takto rozpěstoval i límcovku a zkoušel jsem i jiné houby /penízovku smrkovou, kotrče kadeřavého atd./ Myslím, že není takový problém takto houby rozpěstovat, ale problém je přenést je na obilný nosič a substrát a hlavně následně je přinutit aby vyrostly plodnice.

[bond]

do agaru je nutno dodat vsecny ziviny, je to jen nosny substrat.. makro, mikro elementy a stopove prvky... co hnojeni hub a jejich vyziva?

[SodaX]

Agar je dobry pro slechtitelsky pokusy a izolace, ale po pravde, at ho ochutim cimkoliv, nikdy houbam nechutna vic nez zrni. Nejvic se mi osvedcilo zito, nerozvari se a podhoubi prorusta huste mezi zrnama. Dam dvakrat tolik vody co zita, a povarim v kastrolu, pak toho nakydam cca 3-4 cm do vokurkace uriznutyho rozbrusem a zakreju alobalem (jde uzit i jiny lahve, treba od detsky vyzivy, ale 0,7l okurkac urizlej zhruba na 6-7 cm je nejlepsi, protoze to z toho jde dobre vyklepnout). Takhle se mi vejdou tri do papinaku na parak na knedliky, podleju vodou a papinuju 25minut. Po vychladnuti v mistnosti na 20min posvitim horskym slunickem a tak pobiju vsudypritomne plisne. Ockovat je nejjednodussi malinkatym kouskem houby - z klobouku sloupnu "kuzi" a opalenym spendlikem vyrejpnu miniaturni kousek houby, nadzvednu alobal z vokurkace, vzorek dam do prostred zita a zase rychle zakreju. Lze ale pouzit i vytrusy - v papinaku uvarim i panaka vody do kteryho seskrabnu trosilinku vytrusu z obtisku na papire a opalenou klickou na konci zvonkace kapicku vody dam do toho zita.
A kultivuju to priklopeny malym akvarkem pri vhodny teplote...
Vznikne z toho bud fuj smradlavej, kterej je nutno urychlene zlikvidovat... Nebo znama a oblibena zrnkova sadba!!!

[žampweb]

[SodaX]

Zkus nekdy ty lahve s obilim prevarit 2x po sobe s odstupem 1 den... nebo radsi 3x... (Papinak je ale spolehlivejsi, takhle ale jdou prevarit vetsi veci, co se do dost malyho papinaku nevejdou) Vsadim se ze uspesnost namnozeni sadby stoupne na 90% a i bude lepsi.

[zampweb]

[SodaX]

Spory plisni uspesne likviduje ultra fialovy zareni z horskyho slunicka. Da se tim sterilizovat vzduch a ciste hladke povrchy... Ale bacha na oci, kuzi, kytky, rybicky, kocicky a vubec bacha na nej, 20min je kruta davka nejen pro plisne! Bohuzel sklem UV neprochazi, ale plexikem jo, to my akvarko ma plexisklovej poklop a v pripade potreby se skrz nej da prosvitit. Ale ta zelena plisen je fakt nesmrtelna, zrovna ted mi sezrala 2 houzvatce, potvora. Kdyz se neco takoveho stane, napadenou misku urychlene bez milosti likviduju, "zachranovani" se mi moc neosvedsilo, chytnou to pak casto i ostatni... Podle myho je lepsi mit min kvalitni cisty sadby, nez o trochu vic zaplisneny a spoustu problemu...
Jo a mikrovlnka takovou sporu plisne jedine polechta...

[Mlan]

Píšeš, že "sterilizovat" pomocí mikrovlnky není úspěšné, chtěl jsem se do toho zrovna pustit, takže s tím nemám ani začínat?
Já jsem zpočátku také sterilizoval obilí v zavařovacích sklenicích v tlakovém hrnci. V poslední době jsem začal sadbu, zejména hlívy, pěstovat na prosu, (zkoušel jsem ale pšenici i žito) a sterilizaci provádím v obalech, které se používají na výrobu tlačenky. Prostě do takového obalu nasypu odměřené množství prosa, přidám vodu, 1/2 lžičky mletého vápence nebo sádry, protřepu, zajistím vázacím drátem a sterilizuji v tlakovém hrnci. Dostačující doba je jedna hodina, poté vyndám, po vychladnutí protřepu a osázím kousky agaru na kterém mám prorostlé podhoubí. S odstupem několika dnů protřepávám až jsou zrna porostlá podhoubím. Úspěšnost je cca 90 - 95 procent.

[SodaX]

Moc hezke postup i vysledky s tlacenkou... Hodina v papinaku je podle myho azazaz pul by mohlo stacit. K ty mikrovlne... samotny mikrovlny plisen nezabijou, na to je moc mala, zabije ji teplo - a vic jak 100stupnu tam nikdy nebude, proto si myslim ze papinak je proste nejlepsi.

[ZAMPWEB]

[Mlan]

Sádru, mletý vápenec a nebo také práškovou křídu dávám k úpravě pH. Je pravda, že jsem obsah pH nikdy neměřil, ale postup je to vyzkoušený a funguje.
Chtěl bych se zeptat, zda někdo nemá zkušenosti s jinou "sterilizací" (ošetření obilného substrátu) Doslechl jsem se, že toto je možné za pomocí peroxidu vodíku. Údajně se např. zavařovací hrnec naplní substrátem (obilí, piliny ...) na dno hrnce se nalije roztok vody a peroxidu vodíku (v jakém poměru nevím), zakryje poklicí a nechá se to vařit, páry roztoku prý substrát sterilizují. Nemusí se používat tlakový hrnec, úspora času i energie, větší objem.
Sám jsem to nezkoušel. Nemá to někdo vyzkoušené ?

[Karlík Garlík]

[žampweb]

Množil jsem opět mycelium,
tentokráte žampióny hnedé z jedné beskydské žampionárny.

Nakoupenou litrovou sadbu ve sklence od mléka jsem osazoval do substrátu, a přesto zplesnivěla do zeleného prášku. Ještě , že jsem si udělal "klony" a pokusil se to namnožit.

Použil jsem pár poznatků od Vás. Aplikoval jsem sádru. A jinak po staru podle sebe a tím, že jsem jestě pálil horské slunko. Papiňák doma néni.

Udělal jsem dost skleniček. Po týdnu to vypadalo bledě. Zrnka byly málo vlhké, ve sklenkách celkem sucho. Už ani nevím zda jsem přilél trochu vody, ale po 3 týdnech, že ten smrádek už zlikviduji, jsem asi z těch 7-8 sklenek objevil v jedné velmi zdravé mycelium hnedých žampiónů. Už jsem nedoufal, ale povedlo se. Vonělo to krásně, ale až po porypkání do té bílé nádhery.
Později jsem objevil ještě další skleničku, která ale už nebyla tak čistá, byla tam "zelená" kamarádka, která hojně okupovala i zbylé sklenice.

Závěr: Povedlo se namnožit žampionové mycelium v době , kdy zrovna bylo potřeba. Objeveno celkem náhodně, takže udělalo velikou radost.
Nechal jsem si ještě zbytek, tak jdu dělat další generaci.

[breca@tiscali.cz]

Pro sadbu, nebo i prosubstrát musíš mycelku vytvořit chutné prostředí a eliminovat přítomný agens. v prostředí nikdy vše nezlikviduješ, jenom potlačíš a odsuneš na pozdější dobu. Prostředí musí mít i dobrou strukturu pro odvětrání. Všichni víme, že mycelko která se stravuje jen glukozou tj, malou molekulou, která je schopna přejít přes semipermeabilní cytoplazmatickou membránu, efektem osmotického tlaku což nám zajistí vodíkový exponent/odpověď na vápenec a sádru/, takže jestli ti sadba tzv. zkysne nebo ji penetruje konkurent, tak uvažuj o pypertonickém / plazmorhýzy/ nebo hypotonickém /plaznoptýza/ prostředí. Dále se věnuj, víme, že v cytoplazmě je trávení glukozy obligatorně anaerobní, tudíž bez vzduchu a metabolity vytváří převážně enzymatická výbava mycelka,mikroperforační odvětrání tudíž při chutném prostředí substrátu i sadby a dostatkem malých molekul glukozy mycelium inhybuje utilizaci celulozy a do 24 hod. poznáš v patřičné teplotě, že tlačenku nebo okurkáč, má mycelko zcela pd kontrolou.Zkus se více soustředit na prostředí a ne na vysoké teploty, je to na nic, a z celulozy uděláš celiloid,první plast na světě, absolutně pro houbu nastravitelný a dáváš prostor pro všudy přízomný agens. Uvidíš budeš mít úspěchy, uvažuj a nekopíruj neustále ty hadry stejně je nevylepšíš, je to scestná teorie foto mám k dyspozici na vyžádání.