Amanita phalloides - Muchomůrka zelená

[mat60]

Muchomůrka zelená - Amanita phalloides (Vaill. ex Fr.) Link.

DAMyko Atlas: http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?t=50

Tuto smrtelně jedovatou muchomůrku by měl každý znát. Synonyma jsou Amanita viridis Pers. 1797, Agaricus phalloides Vaillant ex Fries 1821, Amanitina phalloides (Vaillant ex Fries, 1821) E.-J. Gilbert, 1941, Fungus phalloides Vaillant. Jiný český název je Muchomůrka hlízovitá. Plodnice bývají v mládí celé uzavřené v obalu (velum universale). Obal se s růstem trhá a vzniká z něho výrazná volná pochva a výjimečně i útržky na klobouku. Klobouky mívají 6 až 15 cm v průměru. Jsou kuželovité, zvoncovitě vyklenuté nebo polokulovité, následně vyklenutě ploché a ve stáří až zcela ploché. Povrch klobouků bývá hedvábně lesklý, radiálně vláknitý většinou bez zbytků vela a bradavek. Za vlhkého počasí bývá povrch lepkavý, za sucha je hladký. Barva klobouků bývá ve středu tmavší a bývá olivově zelená, žlutozelená, příp. i bělavá a bílá nebo zelenohnědá a hnědavá. Existují barevné variety se specifickými jmény: Muchomůrka bílá - Amanita phalloides var alba (Vitt.) Gilb., muchomůrka zelená var. hnědá - Amanita phalloides var. umbrina (Ferry) Maire

Lupeny jsou volné, bílé nebo belavé. Prsten na třeni je blanitý, hladků nebo i rýhovaný. Postupně mizí. Třeň bývá 7 až 15 cm vysoký a 1-2 cm tlustý. Je téměř válcovitý s vyvinutou měkkou hlízou a bývá příčně pruhovaný, příp. tygrovaný. Jedná se o zelené, žlutozelené nebo hnědozelené pruhy na bělavém podkladu. Pochva je obvykle výrazná, vakovitá, bělavá. Dužina je bílá a voní po syrových bramborách.

Roste dosti běžně v létě a na podzim (červenec až říjen) a to jednotlivě i ve skupinách, především v listnatých lesích pod duby, buky a habry. Vzácně roste i v jehličnatých lesích pod borovicemi.

Jedná se o smrtelně jedovatou houbu. Je to nejjedovatější houba severního mírného pásma. Pro průměrného člověka je dostatečná dávka obsažena v cca 50g houby. Při troše pozornosti je nezaměnitelná, přesto dochází každým rokem k otravám.

Plodnice na obrázcích pocházejí z listnatého lesa a rostly pod harbry nebo buky.

Další informace uvádí např.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Muchom%C5%AFrka_zelen%C3%A1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Amanita_phalloides_var_alba
http://atlashub.wz.cz/atlashub_soubory/houbywebs/muchomurka_z.htm

[Bob]

Jedna kněžka smrti z JETHROva kouzelného lesíka u Přestavlk ... foceno v běhu

[Luboš]

Už se klubou i jedůvky

[flassch]

I u nás, už začínají jedovat.

[Pepa]

Pěkně jedovatá rodinka.

[Šaman]

Taky jedna?

[Pepa]

Jedůvky z Jezeřan.

[Šťavnatka]

Teď jsem byla v Kácově - u Sázavy a byl tam lesík, kde byla jedna vedle druhý...Tolik jsem jich neviděla za celej život. Skoro se tam nedalo mezi nima projít, bylo to děsný. Protože já mám z jedovatejch hub šílenou fóbii, myslela jsem, že budu mít infarkt. Strašně jsem ječela a kamarádi měm museli vyvést z lesa...

[Šaman]

Mykolog s mykofóbií, to je dobrá kombinace

[Šťavnatka]

Viď? Právě proto jsem se o ně začla zajímat. "poznej svého nepřítele". Teď už vim, na kterou houbu můžu šáhnout a na kterou ne. Nejvíc mě děsí lupeny, z těch mám fakt hrůzu. Když jsem byla malá, pořád se mi zdálo, že ležim na houbách a ječela jsem ze spaní. A tím, jak jsem se o to začla zajímat, moje "mykofóbie" ustupuje. Ale třeba fakt panickou hrůzu mám z jedovatejch muchomůrek a vláknic. Brrr! Bojim bojim.

[Šaman]

Tak to ti Šťavnatko gratuluji, tato metoda je asi jediná funkční možnost, jak se vypořádat s fobií. Některé primitivní národy své nepřátele snědí, ale v případě těchto muchomůrek to asi nebude to pravé. Bohužel styl "poznej svého nepřítele" nefunguje u mé osoby. Nějak nemůžu být tam, kde je více lidí a s věkem je to pořád horší. U pavouků a hadů už problém nemám od té doby, co jsem si domů pořídil sklípkana a užovky. Šaman

[mat60]

Když trutizně tak trutizně . Náhodou ony i když jsou jedovaté, tak jsou i pěkné.

[mat60]

Ještě jeden obr. Měla by to být hnědá varieta muchomůrky zelené - Amanita phalloides var. umbrina (Ferry) Maire. Zbarvení bylo žlutohnědé, bez zelených tónů.

[Šťavnatka]

Pro Šamana:

To já právě taky vůbec nemám strach ze zvířat, vůbec nedokážu pochopit, jak se někdo může bát hadů, pavouků nebo myší...Teda jako nejsem odvázaná, když jdu někde na rozpálenejch šutrech a jsou tam zmije....Ale domů do terárka bych si hada a sklípkana klidně pořídila, jen by mi to asi neprošlo... Tak mám aspoň dva potkany a psa. A teď koukám, že už jsem trochu odbočila z tématu...nějak jsem se do těch fóbií zamotala

[Šťavnatka]

BRRRRRRR...teda tohle je pro mě stránka hrůzy...samá jedovka