ucháč obrovský?

[Tori]

Jen se chci ujistit - je to ucháč obrovský (= můžu-li z něj zkusit udělat něco k jídlu)? V atlase se psalo, že i u.obecný může mít světle hnědou barvu, a keďže jsem (jakéhokoli) ucháče našla prvně, tak to nemám nakoukané. Rostl v listnatém lese (směska stromů podél Bystřice v Olomouci).
Díky moc za radu.

[JARIN]

Je to on dobrou chuť

[Tori]

No, asi ho zkusím usušit (to by prý mělo snižovat jedovatost) a někde na pár měsíců odložit, než se rozmyslím, jestli mám chuť na experimenty tohoto druhu či ne. (Jak jsem si o tom toxinu chvíli četla, tak mě trochu přešly chutě.)

Každopádně děkuju za určení. Podle čeho to rozeznáváte - podle způsobu "vrásnění", nebo jiné znaky? V DAtlase se u o.obecného mluvilo i o tvaru třeně, ale připadá mi podle fotek, že to je rozlišitelné až u starších plodnic, zatímce na jídlo se doporučuje sbírat spíš mladé.

[no-X]

Vůbec by mě zajímalo, jak to s jedovatostí ucháčů je. Ne že bych se zrovna o tohle téma zajímal, ale v souvislosti s jinými houbami jsem na různá stanoviska narazil a když vezmu dostupnou mykologickou literaturu za posledních 115 let, tak co autor, to názor.

Hlavně mi chybí nějaký jednoznačný závěr, jestli opravdu občasné otravy působí kolísavý obsah gyromitrinu, nebo (jak tvrdí jiné domněnky) chemické látky vzniklé rozkladem plodnice. Podle některých autorů je problém v tom, že i když už v houbě dochází k rozkladným procesům, není to v důsledku pevné dužiny a hnědé barvy patrné. Nakonec je tu i možnost, že jde o kombinaci obojího.

Koncentraci gyromitrinu by mělo krom sušení redukovat i spaření nebo krátké povaření s následným slitím vody.

[Hercuus]

Stručně řečeno:
Ucháč obrovský - větší, světlejší (světle hnědobéžový), méně zprohýbaně laločnatý
Ucháč obecný - menší, tmavší (kaštanově hnědočervený), více zprohýbaně laločnatý
Nejlepší je mít tyto dva druhy nakoukané a případě nejistoty plodnice nesbírat, nebo změřit velikost výtrusů pomocí mikroskopu, když je ta možnost. Obecný má výtrusy menší než obrovský. (obecný cca 18-22 mikronů a obrovský cca 25-40 mikronů)
Pak také může nastat záměna třeba za jiné druhy ucháčů.

[Jiří Novák]

Tori, tak mi napadá, že tady u těch ucháčů, to může být podobné jako u hřibů tzv. "modráků" (koloděj, kovář apod). Někdo je konzumuje léta (modráky) i třeba jako řízek /krátké doba tepelné úpravy i když při relativně vyšší teplotě/ a nic mu to nedělá a naproti tomu jiný člověk může mít potíže i po té, co tuto houbu (ať už "modráky" či v tomto případě ucháče) delší dobu tepelně upravuje, kdy by se ty tzv. "termolabilní jedy", obsažené v syrové plodnici, měly (teplem - delším varem) rozložit na látky tělu neškodné. Neber to jako alfu-omegu. Je to jen moje úvaha podle toho, co si o této problematice někde (občas) přečtu. Z tohoto si odvozuji jednu věc: Že, asi, hodně záleží na tom, jak má dotyčný člověk "nastavenou přirozenou imunitu" (tím nemyslím, že by sežral muchomůrku zelenou a nic se mu nestalo). Myslím, že i tu, na Damyku, je někde diskuse o "modrácích", jak je upravovat (myslím, že se to konkrétně týká h. koloděje), aby neškodily.
Někde (bohužel si nyní nevybavím kde) psali cosi o tom, že konkrétně ucháče (obrovské/obecné) je vždy lepší nechat posoudit erudovanému mykologovi.
Jinak k tomu můžu dodat to, co říkám hodně lidem: "Nejsi-li si tou houbou 100% jist, nech ji raději být".
A, nyní, mne k tomu napadla další věc: "Je krásné poznávat nové druhy." Houby, jako takové, patří k nejstarším organismům na zemi. Ale nechť si každý rozváží, co má větší cenu: Zda jeho život nebo "zkoušet jedlost houby, kterou ještě bezpečně (dotyčný člověk) nezná."
Tím tě v žádném případě nechci odrazovat. Jenom říkám svůj názor na danou problematiku.

[no-X]

Informace o jedovatosti B. luridus jsou podle mě fámy. V ČR nikdy nebyl doložen jediný případ otravy touto houbou. Zprávy o jedovatosti pocházely z literatury 19. století (či starší) a už mykologové počátku 20. století upozorňovali, že to, co původní autoři ve skutečnosti popisovali a vyobrazovali jako škodlivý B. luridus, byl ve skutečnosti satan.

[Tori]

No, asi to radši jíst nebudu.
Nicméně, zajímalo by mě, jestli je fakt tak velký rozdíl v jedovatosti G.esculenta a G.gigas? Trochu jsem zkoušela hledat, ale přesnější údaje jsem nenašla, a nalezené kazuistiky a rozbory toxinu vyznívaly spíš ve smyslu, že: "G.gigas má sice asi menší obsah gyromitrinu, nicméně jak v rámci rodu, tak i v rámci jednotlivých druhů přesný obsah kolísá (v závislosti na stáří?, lokalitě?, počasí? - netuším), a navíc se toxin může v těle hromadit a projevit se až po delší době, takže radši by se neměl jíst celý ten druh."

[Bob]

Před několika lety (3-4) jsem narazil na tolik ucháčů obrovských, že jsem neodolal a tři macky sebral přidal kačenky a vepřové na jarních bylo absolutně dokonalé. Hodně jsem dbal na tepelné zpracování - nebylo mi nic ... tedy až na to, že jsem měl ukrutnou touhu to sežrat všechno ))

[Jiří Novák]

[no-X]

[Teri]

[Michal Zima]

ucháč obrovský sbírám a konzumuji,samozřejmě po běžné tepelné úpravě, už leta bez jakýchkoli zdravotních potíží.Osobně ho považuji za dobře jedlý a vynikající chuti.