Scleroderma citrinum - Pestřec obecný

[Pepa]

Pestřec obecný ? Scleroderma citrinum

Období růstu? Červenec až listopad.
Výskyt ? Ve všech typech lesů. Místy hojně. Upřednostňuje vlhčí místa.
Popis ? Plodnice- tvrdá, kulovitá připomínající bramboru. Nažloutlá tlustá okrovka (2-5 mm) s
hnědými šupinami. Silná kořenová vlákna podhoubí. V dospělosti puká. Velikost 2 ? 8 cm.
Teřich ? V mládí bílý později modro černá pevná hmota, která je v dospělosti prachovitá. Chuť příjemná. Vůně kořená.
Výtrusy- šedozelené s navzájem připojenými ostny.
Záměny ? Pestřec bradavičný (Sclroderma verrucosum) ? jedlý omezeně. Pýchavky. Lanýže.
Kuchyňská úprava ? Jen v malém množství z mladé plodnice. Jako kořenná přísada. Po požití většího množství se dostavuje nevolnost, zvracení někdy i mdloby.

Poznámka: Někdy na něm roste hřib příživný

[Martin Chochel]

Jen bych k tomu rád dodal osobní zkušenost s otravou pestřecem. Nepředpokládám, že by se mi do koření dostala jiná houba, protože pestřec mám, více méně z bezpečnostních důvodů, jako jednodruhovou sušinu.
Přidal jsem jednou pestřec do omáčky, podotýkám, že po předchozím ověřeném užívání, a dostavily se žaludeční křeče a pálení. Myslím, že vnímání jedovatosti pestřece můžebýt velmi subjektivní, na žádné jiné houby citlivý nejsem a vím o tom, že často (z lenosti) se mi několik plátků připletlo i do směsí, jednou dokonce asi !čtvrt plodnice! a následky nebyly žádné.
Asi by to mohl být úvod k diskusi na téma reakce pasivních houbových jedů s látkami obsaženými v jiných potravinách...

[Jertho]

Třeba jsi ho jedl moc často...

[JETHRO]

Tak nevím,nevím,ale pestřec používám jako ochucovadlo omáček a polévek tak P.L. na 2litry omáčky nebo polévky/pol.lžici/,výrazně se zvýší a vynikne houbová chuť,pokrm dostane krásnou tmavou barvu.Mám tak nasušeno a semleto 1sklenici 0,5 až 0,7l na celý rok.pestřec nakrájím na tenké plátky navléknu na nit a suším,když jsou,plátky suché lámají se v ruce tak je nalámu ana drobné kousky a podrtím v hmoždíři .Takto připravené kořeníčko pak semelu na el.strojku na kafe/vyčleněný na mletí bylinek a hub/.Skladuji ve sklenicích z šroubovacíma uzávěrama.Chtěl jsem napsat ještě jednu věc,mladé plodnice pestřece,když jsou uprostřed bílé pokrájím na plátky a podusím na másle a pojídám s chlebem,nebo nalité na vařené brambory a brynza je super.Nechci nikoho navádět ,aby to zkoušel a hazardoval ale já na něj nedám dopustit,nic to se mnou nedělá žádné potíže po požití pohoda.Podle mne budou slabě jedovaté pouze staré plodnice -modrý střed

[Bob]

JETHRO, překvapuje mne, že je meleš ... to totiž znamená, že je i sníš. Já jsem viděl návod k jejich použití takový, že se do polévky dají célé ty nasušené plátky a ty se pak vyndají a tudíž nejedí. Ale je asi fakt, že po jejich vyvaření už v nich asi nic moc špatného nebude, či spíše více toho bude v té polívce než v nich.

[Anonymní]

Mám starší slovenský atlas od Hagary a tam se píše že se dá rozemlít na houbový prášek.
Ono záleží na atlasu...

[Sley]

Taky to tak dělám - nasuším je zvlášť a pak rozemelu. Dává to pokrmům dobrou chuť, ale používat s rozvahou.

[mat60]

První pokus o zaslání zprávy s obrázkem.

[Pantáta]

Zajímalo by mě čím je dána velikost plodnic - třeba právě u pestřeců. Počasím, vlhkostí nebo prostředím růstu??? V Klánovicích občas nacházím pestřece, které mají třeba i 20 cm průměr....

[Sley]

No, tak to já tak maximálně do 8 - 10 cm, většího jsem ještě neviděl. Co by mě ale zajímalo je to, že už i ty úplně malé plodnice jsou uvnitř tmavě fialové až černé - to je normální?

[Pepa]

20 cm průměr to je teda macek. Asi je na tom místě stálá dostatečná vlhkost. K tomu brzkému zabarvení ? to je normální. Zabarvuje se hodně brzy.

[mat60]

Našel jsem ještě jednu fotku.

[Copajetotuto]

Mat60 a pepu, aby si malinko zkoordinovali hesla týkající se pestřeců a jejich použitelnosti v atlase, a také to provázali fungujícími odkazy. Díky.
Jinak já oba druhy pestřeců jím v podstatě odjakživa, už v dětství jsme se s bráchou rvali o to, kdo sežere ten křupavý pestřecový plátek. Používáme je jako extrémně silné houbové koření hlavně do polévek. Míry: 3-5 sušených plátků na 1,5 l polévky. Takto zhotovenou polévkou krmím kohokoliv a ještě jsem nezaznamenal žádný zdravotní problém. Použít podle mé zkušenosti lze plodnice které jsou tvrdé a hlavně v jejich řezu se NENALÉZAJÍ šedivé body. Tedy jak bílý, tak sytě černý řez. Co se týká barvy tak můj pocit je, že z čistě bílé to přechází do černé PŘES různé namodralé a nafialovělé tony hlavně ve středu plodnice.
A na závěr perlička. V mém okolí se vyskytovával človíček, který byl mykolog naruby. Naučil se jen smrtelně a prudce jedovcaté druhy a všechno ostatní konzumoval. Pokud vím tak žije doposud a to je mu cca 50. Má na svědomí dvě hromadná přiotrávení, z nichž to první hospodské je na vrub žampionu zápašného naloženého v octě a to druhé má na svědomí právě pestřec. Na jakémsi pivním dýchánku, který u sebe zorganizoval prý podával smaženici tvořenou čistě pestřeci a vejci. On pneměl sebemenší problém, několik dalších účastníků skončilo u doktora

[Bob]

Řekl bych SUPER příspěvek !!!!

[Pantáta]

Taky jich už roste požehnaně ....