Časně jarní houbolov - masečník kulovitý

[Vlkodlak]

Masečník kulovitý - Sarcosoma globosum (Schmidel) Rehm (1891)

Fotografie převzata z Wikimedia commons

Masečník je vřeckovýtrusá houba z čeledi masečníkovitých (Sarcosomataceae), kam patří také například rody ušíčko (Plectania), ušíčko/ohnivec (Pseudoplectania) a zvoneček (Urnula). Roste saprofyticky na zemi ve starých smrkových lesích. Z hlediska rozšíření se jedná o druh severský (boreální), který byl výjimečně nalezen i v jižnějších zemích. Nejvíce lokalit je známo ze Švédska, pravděpodobně bude relativně hojný i v nedotčené ruské tajze.

Plodnice masečníku vyrůstají časně zjara mezi tajícím sněhem. Nejprve jsou kulovité nebo soudkovité, o průměru 4-12 cm, na povrchu hnědě plstnaté, na vrcholu s nejprve malým, později se rozšiřujícím otvorem, kterým je vidět dovnitř na rosolovitou průsvitnou hmotu, jíž je vyplněn vnitřek kuličky či soudku (viz obrázek nahoře). Otvor na vrcholu plodnice se postupně zvětšuje, celá plodnice se deformuje, původně úhledný soudek se krabatí a rozplácává směrem k zemi, až se nakonec promění v nevzhlednou rosolovatou zprohýbanou placku, vzdáleně připomínající např,. destice. V soudkovitém stadiu je plodnice těžká díky obsažené vodě.

Vývoj plodnic trvá dlouho, 2-4 měsíce. V rosolovité hmotě si houba uchovává zásobní vodu na svůj dlouhý vývoj. Za suchého počasí plodnice seschnou a nedozrají. Svým vzhledem je masečník prakticky nezaměnitelný.

Podle švédských výzkumů [1, 2, 3] masečník preferuje staré původní smrkové porosty na vápencovém podloží, s nízkým porostem mechů a lišejníků, dobře odvodněné. Vyhledává místa, kde je porušen pokryv vegetace, jako u kmenu stromu, cestičky zvěře, rád také roste na ledovcových morénách přímo mezi kameny nebo na nich, v prudkých svazích, na přirozených světlinách a pasekách, kde dříve taje sníh.

Naopak nemá rád kulturní smrčiny s vysokým mechovým porostem a bylinným patrem. Nesnáší pravidelnou disturbanci způsobenou managementem kulturního lesa. Výjimečně vyroste i ve starším (40-65 let) nepůvodním smrkovém lese na místě, kde dříve nebyl les nebo které bylo rekultivováno (Švédové uvádějí bývalý štěrkový lom).

Ve švédských pracech (zejména [3]) najdete řadu fotografií lokalit s jejich popisem, který je možné relativně slušně pochopit například s využitím překladače Google ze švédštiny do angličtiny. Překlad přímo do češtiny nedoporučuji, není příliš srozumitelný.

V současné době je podle Červeného seznamu ČR [4] považován za pravděpodobně vyhynulý (kategorie ?EX). Svrček k tomuto druhu v Červeném seznamu píše:

citace:

Saprotrof rostoucí ve vlhké a mechaté humózní půdě starých smrkových lesů. Byl znám ze Šumavy, Krtelského lesa u Netolic a z Budislavské hory u Tučap v jižních Čechách, od Čeřenic v Posázaví a ze dvou lokalit na jihozápadní Moravě (Borek a Vlažinka). Poslední nález je z lokality Vlažinka u Ostojkovic na Dačicku (1966). Všeobecně velmi vzácný druh. Přes intenzivní pátrání na původních i jiných podobných lokalitách nebyl už později v ČR nalezen.

V 80. letech se po masečníku pátralo v Mykologickém sborníku v rubrice B. Plánského "Hledáme naleziště vzácné houby v Československu", ale nebyl hlášen jediný nález. Kdo ví, prosím o doplnění čísla a ročníku MSB, jsem líný to hledat.

Jedlost masečníku je neznámá, internetem kolují pověsti o výborném guláši z masečníků, ale vzhledem k vzácnosti doporučujeme houbu nesbírat. Ve Švédsku vyrábějí cukráři napodobeniny masečníku z marcipánu a čokolády [3].

Na damyku máme také téma masečník, kde je řada obrázků i odkazů na další práce. Nebudu je zde tedy dublovat.

Mapa rozšíření na GBIF

Fotky:
http://www.pbase.com/alkekung/bombmurkla
http://www.mushroomobserver.org/image/show_image/72210?obs=31212&search_seq=1327394&seq_key=1039063
http://www.mushroomobserver.org/image/show_image/72170?obs=31202&search_seq=1327394&seq_key=1039064
http://www.mycokey.com/MycoKeySolidState/species/Sarcosoma_globosum.html
http://karl.soop.org/English/gallED9.html

Literatura:
[1] Länsstyrelsen i Örebro län (2006:31): Inventering av bombmurkla i Örebro län 2006 (Nálezy masečníku v kraji Örebro)

[2] Länsstyrelsen i Stockholms län (2008): Inventering av bombmurkla i Stockholms län 2008 (Nálezy masečníku ve Stockholmském kraji 2008)

[3] Naturvårdsverket (2008): Åtgärdsprogram för bombmurkla 2008-2012 (Agentura ochrany přírody: Akční program pro masečník 2008-2012)

[4] SVRČEK, M. (2006): Sarcosoma globosum (Schmidel: Fr.) Casp. ? In: HOLEC J. & BERAN M. [eds.], Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 47.

[Nezmar]

Navrhuji pro začátek, pokud někdo má informace k nálezům v ČR, o radu přibližného rozšíření a popisu biotopu. Jsem si vědom, že již mnoho desítek let nebyl nalezen, ale něco určitě v muzeu je:-)

[Anonymní]

A co nález učitele Hlaváčka na Džbánu v devadesátých letech, publikovaný Houdou v časopise ČMS.

[Vlkodlak]

[Martin Kříž]

To je ničím nedoložený nález. Je o tom zmínka jednak v jednom starším Myk. sborníku a jednak v posledních Myk. listech.

[Bob]

Asi bychom potřebovali přes sebe přeložit mapu alkality/kyselosti podloží s mapou smrčin a mapu teplot ... kde je vzít?

[Anonymní]

Na stránkách ČGU. Jsou to velmi přesné gelogické mapy.

[Joeking]

Tak jsem našel skvělou lokalitu, kde by mohl být. V Jeseníkách kolem Vojtovického potoka vystupují na povrch pásy mramoru a a v okolí jsou v podstatě původní smrčiny. Zhruba kolem tohoto bodu 50°18'48.859"N, 17°0'35.882"E. Takže kdo to má nejblíže, sníh už taje

[mat60]

[Joeking]

[mat60]

[Joeking]

No, já jsem geolog amatér, já se vždycky spokojil s tím, že většina Jeseníků je kulm ve kterém se vyskytují pomístně vyvřeliny

[Vlkodlak]

Tak za chvíli se začnou hrnout fotky skupinek kulatých masečníků! Nebo ne?!

[Jirka Kohl]

No jasně, a guláš z masečníků toť nejběžnější strava venkovské chudiny...

[Vlkodlak]

Až se bude na Kladně rozdávat na ulici, dej vědět, rád ochutnám!