Obsah fóra DAMyko
Domov Amatérských Mykologů
Časně jarní houbolov - masečník kulovitý
Jdi na stránku 1, 2  Další
odeslat nové téma   Odpovědět na téma   Obsah fora -> Nástěnka - Výstavy, přednášky, knihy, odkazy
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Vlkodlak



Založen: 15. 03. 2007
Příspěvky: 1886
Bydliště: Praha, Böhmen

PříspěvekZaslal: út 23. února 2010 20:24
  Předmět: Časně jarní houbolov - masečník kulovitý
Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Masečník kulovitý - Sarcosoma globosum (Schmidel) Rehm (1891)


Fotografie převzata z Wikimedia commons


Masečník je vřeckovýtrusá houba z čeledi masečníkovitých (Sarcosomataceae), kam patří také například rody ušíčko (Plectania), ušíčko/ohnivec (Pseudoplectania) a zvoneček (Urnula). Roste saprofyticky na zemi ve starých smrkových lesích. Z hlediska rozšíření se jedná o druh severský (boreální), který byl výjimečně nalezen i v jižnějších zemích. Nejvíce lokalit je známo ze Švédska, pravděpodobně bude relativně hojný i v nedotčené ruské tajze.


Plodnice masečníku vyrůstají časně zjara mezi tajícím sněhem. Nejprve jsou kulovité nebo soudkovité, o průměru 4-12 cm, na povrchu hnědě plstnaté, na vrcholu s nejprve malým, později se rozšiřujícím otvorem, kterým je vidět dovnitř na rosolovitou průsvitnou hmotu, jíž je vyplněn vnitřek kuličky či soudku (viz obrázek nahoře). Otvor na vrcholu plodnice se postupně zvětšuje, celá plodnice se deformuje, původně úhledný soudek se krabatí a rozplácává směrem k zemi, až se nakonec promění v nevzhlednou rosolovatou zprohýbanou placku, vzdáleně připomínající např,. destice. V soudkovitém stadiu je plodnice těžká díky obsažené vodě.


Vývoj plodnic trvá dlouho, 2-4 měsíce. V rosolovité hmotě si houba uchovává zásobní vodu na svůj dlouhý vývoj. Za suchého počasí plodnice seschnou a nedozrají. Svým vzhledem je masečník prakticky nezaměnitelný.


Podle švédských výzkumů [1, 2, 3] masečník preferuje staré původní smrkové porosty na vápencovém podloží, s nízkým porostem mechů a lišejníků, dobře odvodněné. Vyhledává místa, kde je porušen pokryv vegetace, jako u kmenu stromu, cestičky zvěře, rád také roste na ledovcových morénách přímo mezi kameny nebo na nich, v prudkých svazích, na přirozených světlinách a pasekách, kde dříve taje sníh.


Naopak nemá rád kulturní smrčiny s vysokým mechovým porostem a bylinným patrem. Nesnáší pravidelnou disturbanci způsobenou managementem kulturního lesa. Výjimečně vyroste i ve starším (40-65 let) nepůvodním smrkovém lese na místě, kde dříve nebyl les nebo které bylo rekultivováno (Švédové uvádějí bývalý štěrkový lom).


Ve švédských pracech (zejména [3]) najdete řadu fotografií lokalit s jejich popisem, který je možné relativně slušně pochopit například s využitím překladače Google ze švédštiny do angličtiny. Překlad přímo do češtiny nedoporučuji, není příliš srozumitelný.


V současné době je podle Červeného seznamu ČR [4] považován za pravděpodobně vyhynulý (kategorie ?EX). Svrček k tomuto druhu v Červeném seznamu píše:
citace:
Saprotrof rostoucí ve vlhké a mechaté humózní půdě starých smrkových lesů. Byl znám ze Šumavy, Krtelského lesa u Netolic a z Budislavské hory u Tučap v jižních Čechách, od Čeřenic v Posázaví a ze dvou lokalit na jihozápadní Moravě (Borek a Vlažinka). Poslední nález je z lokality Vlažinka u Ostojkovic na Dačicku (1966). Všeobecně velmi vzácný druh. Přes intenzivní pátrání na původních i jiných podobných lokalitách nebyl už později v ČR nalezen.


V 80. letech se po masečníku pátralo v Mykologickém sborníku v rubrice B. Plánského "Hledáme naleziště vzácné houby v Československu", ale nebyl hlášen jediný nález. Kdo ví, prosím o doplnění čísla a ročníku MSB, jsem líný to hledat.


Jedlost masečníku je neznámá, internetem kolují pověsti o výborném guláši z masečníků, ale vzhledem k vzácnosti doporučujeme houbu nesbírat. Smile Ve Švédsku vyrábějí cukráři napodobeniny masečníku z marcipánu a čokolády [3].


Na damyku máme také téma masečník, kde je řada obrázků i odkazů na další práce. Nebudu je zde tedy dublovat.


Mapa rozšíření na GBIF

Fotky:
http://www.pbase.com/alkekung/bombmurkla
http://www.mushroomobserver.org/image/show_image/72210?obs=31212&search_seq=1327394&seq_key=1039063
http://www.mushroomobserver.org/image/show_image/72170?obs=31202&search_seq=1327394&seq_key=1039064
http://www.mycokey.com/MycoKeySolidState/species/Sarcosoma_globosum.html
http://karl.soop.org/English/gallED9.html

Literatura:
[1] Länsstyrelsen i Örebro län (2006:31): Inventering av bombmurkla i Örebro län 2006 (Nálezy masečníku v kraji Örebro)

[2] Länsstyrelsen i Stockholms län (2008): Inventering av bombmurkla i Stockholms län 2008 (Nálezy masečníku ve Stockholmském kraji 2008)

[3] Naturvårdsverket (2008): Åtgärdsprogram för bombmurkla 2008-2012 (Agentura ochrany přírody: Akční program pro masečník 2008-2012)

[4] SVRČEK, M. (2006): Sarcosoma globosum (Schmidel: Fr.) Casp. ? In: HOLEC J. & BERAN M. [eds.], Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 47.


Naposledy upravil Vlkodlak dne st 24. února 2010 18:52, celkově upraveno 29 krát
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Nezmar



Založen: 11. 10. 2008
Příspěvky: 456
Bydliště: Zaječice

PříspěvekZaslal: út 23. února 2010 20:41 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Navrhuji pro začátek, pokud někdo má informace k nálezům v ČR, o radu přibližného rozšíření a popisu biotopu. Jsem si vědom, že již mnoho desítek let nebyl nalezen, ale něco určitě v muzeu je:-)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Anonymní






PříspěvekZaslal: st 24. února 2010 1:59 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

A co nález učitele Hlaváčka na Džbánu v devadesátých letech, publikovaný Houdou v časopise ČMS.
Návrat nahoru
Vlkodlak



Založen: 15. 03. 2007
Příspěvky: 1886
Bydliště: Praha, Böhmen

PříspěvekZaslal: st 24. února 2010 2:04 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

st 24. února 2010 1:59 Anonymous napsal:
A co nález učitele Hlaváčka na Džbánu v devadesátých letech, publikovaný Houdou v časopise ČMS.

To mi nějak uniklo. V kterém čísle to je?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Martin Kříž



Založen: 08. 11. 2005
Příspěvky: 2638
Bydliště: Ústí nad Labem

PříspěvekZaslal: st 24. února 2010 11:56 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

To je ničím nedoložený nález. Je o tom zmínka jednak v jednom starším Myk. sborníku a jednak v posledních Myk. listech.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Bob
Site Admin


Založen: 04. 11. 2005
Příspěvky: 9090
Bydliště: Kladno-Mimoň

PříspěvekZaslal: pá 26. února 2010 7:54 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Asi bychom potřebovali přes sebe přeložit mapu alkality/kyselosti podloží s mapou smrčin a mapu teplot ... kde je vzít?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Anonymní






PříspěvekZaslal: pá 26. února 2010 10:59 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Na stránkách ČGU. Jsou to velmi přesné gelogické mapy.
Návrat nahoru
Joeking



Založen: 01. 10. 2008
Příspěvky: 280
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: út 02. března. 2010 8:32 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Tak jsem našel skvělou lokalitu, kde by mohl být. V Jeseníkách kolem Vojtovického potoka vystupují na povrch pásy mramoru a a v okolí jsou v podstatě původní smrčiny. Zhruba kolem tohoto bodu 50°18'48.859"N, 17°0'35.882"E. Takže kdo to má nejblíže, sníh už taje Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mat60
Čestný člen


Založen: 02. 12. 2005
Příspěvky: 2571
Bydliště: Paskov

PříspěvekZaslal: út 02. března. 2010 10:19 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

02. března. 10, 8:32 Joeking napsal:
Tak jsem našel skvělou lokalitu, kde by mohl být. V Jeseníkách kolem Vojtovického potoka vystupují na povrch pásy mramoru a a v okolí jsou v podstatě původní smrčiny. Zhruba kolem tohoto bodu 50°18'48.859"N, 17°0'35.882"E. Takže kdo to má nejblíže, sníh už taje Smile


To je ale pěkná dírka Very Happy. Někde kolem staré šachty v Hraničné? No nějaké čočky mramorů tam jsou, to je fakt. Jaké je to tam ale s lesy, to si již nepamatuji. Byl jsem tam dost dávno. Podobné čočky a kry mramorů v žulách se nacházejí např. plášti žulovského plutonu v okolí Žulové a hlavně J od Černé Vody. Větší těleso mramorů je v Horní Lipové, směrem na Smrčník a Kopřivný. I některé erlány mohou být vápnité. Poměrně bazické jsou i amfibolity a těch je v Jeseníkách dostatek (Jesenický a Sobotínský amfibolit. masív).


Naposledy upravil mat60 dne út 02. března. 2010 10:54, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Joeking



Založen: 01. 10. 2008
Příspěvky: 280
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: út 02. března. 2010 10:42 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

út 02. března. 2010 10:19 mat60 napsal:
02. března. 10, 8:32 Joeking napsal:
Tak jsem našel skvělou lokalitu, kde by mohl být. V Jeseníkách kolem Vojtovického potoka vystupují na povrch pásy mramoru a a v okolí jsou v podstatě původní smrčiny. Zhruba kolem tohoto bodu 50°18'48.859"N, 17°0'35.882"E. Takže kdo to má nejblíže, sníh už taje Smile


To je ale pěkná dírka Very Happy. Někde kolem staré šachty v Hraničné? No nějaké čočky mramorů tam jsou, to je fakt. Jaké je to tam ale s lesy, to si již nepamatuji. Byl jsem tam dost dávno. Podobné čočky a kry mramorů v žulách se nacházejí např. plášti žulovského plutonu v okolí Žulové a hlavně J od Černé Vody. Větší těleso mramorů je v Horní Lipové, směrem na Smrčník a Kopřivný. I některé erlány mohou být vápnité. Poměrně bazické jsou i amfibolity a těch je v Jeseníkách dostatek (Jesenický a Sobotínský anfibolit. masív).

Já se na to právě ptal našeho pedologa a požadavek zněl "původní smrčiny na vápenatém podloží"..jinak by to v podstatě mohlo být celé okolí Vápenné, ale konkrétně na tomhle místě jsou i ty smrky Smile..pokud by ale šlo jen o bazický substrát, tak je to pomístně celé Jeseníky, jsou tam třetihorní vyvřeliny různě vystouplé...od Opavy až do Rychleb Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mat60
Čestný člen


Založen: 02. 12. 2005
Příspěvky: 2571
Bydliště: Paskov

PříspěvekZaslal: út 02. března. 2010 11:12 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

citace:
...pomístně celé Jeseníky, jsou tam třetihorní vyvřeliny různě vystouplé...od Opavy až do Rychleb Smile


Very Happy. Ne, takto jednoduché to určitě není. V Jeseníkách jsou dvě velké oblasti, klenby (Desenská a Keprnická klenba), kde jsou jen horniny kyselé - ruly, metagranitoidy. V okolí, tj. v plášti těchto kleneb je horninové složení velmi pestré. Jsou tam promíchané jak občasné, dost vzácné mramory, tak i kyselé až silně kyselé horniny (fylity, svory, kvarcity, metakeratofyry atd.). Břidličnaté horniny převažují. V Rychlebských horách převažují fylity (Staroměstské svorové pásmo), místy to tam ale může být i pestřejší (drobná tělesa serpentinitů, čočky nečistých mramorů atd.).

Třetihorní vyvřeliny jsou plošně zcela zanedbatelné a jsou v podstatě jen v okolí Bruntálu.

Ono je to hodně složité a špatně se to generalizuje. I geologická mapa 1:50 000 není v takovémto území, jako jsou Rychleby nebo okolí Žulové dostatečně přesná. A jsem přesvědčen, že to ani nemá cenu.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Joeking



Založen: 01. 10. 2008
Příspěvky: 280
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: út 02. března. 2010 14:04 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

No, já jsem geolog amatér, já se vždycky spokojil s tím, že většina Jeseníků je kulm ve kterém se vyskytují pomístně vyvřeliny Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Vlkodlak



Založen: 15. 03. 2007
Příspěvky: 1886
Bydliště: Praha, Böhmen

PříspěvekZaslal: so 20. března. 2010 4:31 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Tak za chvíli se začnou hrnout fotky skupinek kulatých masečníků! Nebo ne?! Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Jirka Kohl
Site Admin


Založen: 04. 11. 2005
Příspěvky: 1961
Bydliště: Kladno

PříspěvekZaslal: so 20. března. 2010 7:58 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

No jasně, a guláš z masečníků toť nejběžnější strava venkovské chudiny... Very Happy
_________________
Jirka Kohl
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Vlkodlak



Založen: 15. 03. 2007
Příspěvky: 1886
Bydliště: Praha, Böhmen

PříspěvekZaslal: so 20. března. 2010 15:13 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Až se bude na Kladně rozdávat na ulici, dej vědět, rád ochutnám! Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
odeslat nové téma   Odpovědět na téma   Obsah fora -> Nástěnka - Výstavy, přednášky, knihy, odkazy Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku 1, 2  Další
Strana 1 z 2

 
Přejdi na:  
Můžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Můžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Můžeš k příspěvkům připojovat soubory
Můžeš stahovat a prohlížet přiložené soubory