Houbolov na září - bedly rodu Macrolepiota

[Vlkodlak]

bedla Konradova

V následujícím přehledu jsou druhy řazeny do rodu Macrolepiota, poslední taxonomické změny budou zmíněny níže.

Pro začátek odkazy na druhy, které tu už máme:

bedla vysoká (Macrolepiota procera) - velký a vysoký druh, hnědé nebo šedohnědé šupiny na klobouku, dužnina barvu nemění, prsten posuvný

bedla červenající (Macrolepiota rhacodes, druhové jméno též uváděno v typografické formě rachodes) - v tradičním pojetí (viz dále) středně velký druh, poraněním krvavě červenající, na klobouku na šedém nebo šedohnědém podkladu tmavší šupiny, prsten posuvný

bedla zahradní (Macrolepiota brunnea, syn. M. rhacodes var. hortensis, M. bohemica) - středně velký druh, poraněním oranžoví až světle červená, na bělavém podkladu výrazně tmavé šupiny, prsten posuvný, někomu působí žaludeční obtíže

bedla dívčí (Macrolepiota nympharum, syn. M. puellaris) - menší až středně velká, na bílém podkladu bílé odstáté jemné šupiny, poraněním barvu nemění, prsten posuvný

bedla Konradova (Macrolepiota konradii) - menší druh, střed klobouku tmavší se šupinami slitými v hvězdicovitý útvar, na okraji velké odstávající šupiny na bělavém nebo světle šedohnědém podkladu, dužnina barvu nemění, v třeni slabě rezavohnědně, prsten posuvný

bedla vyniklá (Macrolepiota mastoidea) - velký druh, klobouk na středu s výrazným hrbolkem, na šedavém podkladu šupiny od středu daleko slité v celek, k okraji klobouku pak velmi jemné šupiny, dužnina neměnná, v třeni slabě hnědnoucí, prsten posuvný

bedla odřená (Macrolepiota excoriata) - středně velký druh, rostoucí na loukách a stepích, na bílém podkladu klobouku má rezavohnědý střed, který se k okraji rozpukává spíše vláknitě než do šupin, dužnina neměnná, prsten jemný, neposuvný

A co tu ještě například nemáme:

bedla smíšená (Macrolepiota permixta) - velký druh podobný bedle vysoké, v třeni poraněním oranžoví až červená

bedla zelenající (Macrolepiota olivascens) - velký druh podobný bedle vysoké, na klobouku poraněním a stářím olivově šedozelená

bedla jedovatá (Macrolepiota venenata) - mediteránní druh rostoucí v trsech, dužnina červená, jedovatá

Všechny velké bedly rostoucí u nás jsou jedlé, kromě bedly jedovaté, která u nás navíc pravděpodobně neroste, někomu může způsobit potíže i bedla zahradní, která se tudíž ke sběru nedoporučuje.

Bedly rodu Macrolepiota vykazují plynulé přechody k rodům Leucoagaricus a Chlorophyllum, takže některé z nich byly do těchto rodů přeřazeny, na což existují různé názory. Z rodu Chlorophyllum, který se vyznačuje zeleným výtrusným prachem, je v Severní Americe hojný jedovatý druh Ch. molybdites.

Bedla se česky říká i dalším rodům, které zde neřešíme - Lepiota ("malé bedly"), Leucoagaricus a Leucocoprinus. Druhy z těchto rodů jsou nejedlé, některé dokonce silně jedovaté.

Článek bude ještě doplněn o aktuální taxonomii...

[Igor Hnízdo]

Ahoj.

O bedle konradové jsem toho moc nenašel. Je jedlá? Mohli by jste upřesnit jedlost a jedovatost? Nějaké informace o bedlách jsem našel tady: http://www.nasehouby.cz/houby/taxon_list.php?taxon=family&key=Agaricaceae Avšak u některých není nic o jedlosti:

Bedla Bucknallova - Bedlička fialová (Smí se u nás sbírat?)
Bedla vlnatá - Bedlička vlnatá
Bedla žlutá - Bedľovec citrónovožltý
Bedla konradova

Hlavně ujasnit ty jedovaté bedly

[Vlkodlak]

[Igor Hnízdo]

[Vlkodlak]

[Teri]

Ale tady jde taky o to, že bedla zahradní někdy nebývá uznávána jako samostatný druh, ale jako varieta bedly červenající, navíc pro porovnávání je důležitější popis než obrázek!

[Igor Hnízdo]

[Teri]

[Vlkodlak]

4ever: Nekonečné diskuze nad internetovými obrázky neveď prosím v houbolovu.

Ke komplexu druhů kolem bedly červenající sem ještě něco dám, musím si přečíst Vellingu...

[Sley]

[Vlkodlak]

[Vlkodlak]

Editovat už nemůžu, takže k nové taxonomii:

Vellinga (Mycologia, 2003) se zabývala taxonomií rodu Macrolepiota nejen morfologicky, ale také molekulární analýzou. Dospěla k závěru, že rod Macrolepiota lze rozdělit na:

1. Skupinu kolem bedly vysoké (M. procera), vyniklé (M. mastoidea) a M. clelandii (australský druh). Ta je sesterskou skupinou rodů Leucocoprinus a Leucoagaricus. Tyto druhy zůstávají v rodu Macrolepiota.

2. Skupinu kolem bedly červenající (M. rhacodes) [Vellinga uvádí transkripci rachodes], spolu s M. globosa, Chlorophyllum molybdites (americké druhy), bedlou zahradní (Leucoagaricus hortensis = M. hortensis) a střechanem bedlovitým (Endoptychum agaricoides). Sesterským rodem je jim pečárka (Agaricus). Tyto druhy jsou řazeny do rodu Chlorophyllum.

3. Bedla dívčí (M. nympharum) podle ní patří do rodu Leucoagaricus blízko k bedle zardělé (L. leucothites).

U skupiny bedly červenající je možné vypozorovat 3 druhy:
1. Chlorophyllum rhacodes - bílý podklad klobouku, tmavé šupiny, průměr klobouku cca stejný jako délka třeně, dvojitý prsten, růst na kompostech a humózních místech. Tomu jsme říkali bedla zahradní.

2. Ch. brunneum - to samé, akorát prsten jednoduchý a růst v trsech. Pravděpodobně totožné s Macrolepiota venenata.

3. Ch. olivieri - šedý podklad, podobně šedé šupiny, třeň delší než průměr klobouku, růst v lesích. Tomu jsme říkali bedla červenající.

Viz též zde: http://www.foto-net.sk/?idi=16183

[Bob]

[Igor Hnízdo]

Sem z toho volaký zmetený. Když Macrolepiota rachodes a Chlorophyllum rachodes není jedno a to samé, proč se to vyskytuje pod stejným jménem?

http://www.nahuby.sk/atlas_hub_detail.php?huba_id=1

[Teri]