Coriolopsis trogii - Outkovka Trogova

[Luboš]

Jedna z méně běžných druhů outkovek

[Bob]

a přitom taková obyčejná ... člověk by jí prostě přešel

[Pepa]

Tohle by měla být taky ona. Bohužel trochu deformovaná

[Pepa]

Tato deformovaná nebyla, ale zase byla moc mladá. Než dorostla tak ji nějaký ňouma uřízl. To by jeden zaplakal.

[Josef Chalupský II]

Pohřešovaná slečna O.TROGOVÁ byla spatřena v přírodní rezervaci Vrbenské rybníky na SZ okraji Č.Budějovic. Najdeme desítky plodnic na padlých a zakleslých osikách nebo topolech. Občas tvoří souvislé splývající řady dlouhé třeba 2 m. Většinou ve tvaru konsolovitých, hrubě štětinatých klobouků 5-10 (12) cm, jednotlivě, po dvou nebo několika pohromadě. Jindy polorozlité formy s přehrnutými kloboučky (effused-reflexed). Na dolním okraji bývají úplně rozlité a sbíhají na spodní stranu kmenu těsně nad zem. Takové houby mají rourky protáhlé, cca 6-8 mm, po délce jakoby rozpůlené, trochu labyrintické a částečně potrhané. Slečny O.TROGOVÁ a O.FRANCOUZSKÁ (Coriolopsis gallica) si mohou být podobné makroskopicky. Jako hlavní znak, podle kterého bychom měli obě odlišit již v terénu, se uvádí barva pleti (pórů) a materiálu (dužiny) klobouku. Póry O.TROGOVÉ jsou relativně bělavé, barvy dřeva až růžově okrové a dužina je podobně světle hnědě okrová. Póry O.FRANCOUZSKÉ jsou šedo hnědé a dužina klobouku rezavě až tmavě hnědá, snad nejvíce tmavá ze všech outkovek (Vlasák in T.Papoušek 2010, str. 228; Ryvarden a Gilbertson 1993: str. 219-221; Hagara, Antonín a Baier 2010: str. 156). Zdá se, že nalezená dáma se začíná pěkně roztahovat. Kotlaba (1984: str. 136) uvádí, že: "... v Čechách neroste, nečetné moravské lokality jsou roztroušeny hlavně na j.Moravě a slovenské jsou koncentrovány na jz.Slovensku ..."

Nejlépe je, jako vždy, najít si každý sám pár plodnic a na vlastní oči se přesvědčit, jak že se to rozumí s tou světle a tmavě hnědou barvou pórů a dužiny. Omezenému počtu vážných zájemců rád pošlu vzorky poštou. Vyjdu z domu a po sto metrech jsem na bývalém tankodromu, kde ta dáma roste. Ano, nemýlíte se, je to hned za tím domem pro seniory, který jistý podnikatel z Tábora postavil za obrovskou bankovní půjčku. Samozřejmě s dlouhodobým podnikatelským záměrem: nesplácet, zkrachovat, staré lidi vyklidit a přebudovat objekt na luxusní byty (Reportéři ČT, 26.3.2012, 21:25. Lze dohledat v archivu ČT1.) Kdo z nás na to má? Většina je ráda, že najde nějakou houbu.

[Joeking]

že zase rýpu...v poslední době ji nacházím na v Brněnsku poměrně běžně na vrbových pařezech. Před rekultivací toho byly plné Lužánky, teď všechny pařezy bohužel odstranili, tak už ji je tam poměrně obtížnější najít..

[Josef Chalupský II]

Thank you, JOE the KING. That´s all right. Aby nezaniklo to hlavní. Outkovka Trogova se šíří. Když F.Kotlaba psal před 30 lety své Zeměpisné rozšíření chorošů (1984), nebyla z Čech vůbec známa. Dnes je zralá do učebnic vlastivědy pro žáky prvního stupně ZŠ. Co za tím je, že tak prospívá?

[Roman Manak]

Já teda nesdílím Vaše zkušenosti. Mám prolezlých spoustu lokalit, velkou část z nich mnohokrát (deset dvacet návštěv jedné lokality je víc než běžné) a hlavně nemalá část z těch lokalit by pro ni měla být vhodná. Ale mám zatím jen dva nálezy tohoto druhu. A to vzhledem k mému hlavnímu zájmu, kterým jsou dřevní houby a pyrenomycety, prohlížím každý padlý kmen/větev. Že by se jí tady na jižní Moravě moc nelíbilo?

[Joeking]

[Joeking]

[Roman Manak]

[Josef Chalupský II]

V Č.Budějovicích na torzu celkem slabé zlámané vrby. Kousek od břehu Vltavy blízko sportovní haly. Asi o metr výše rostou 2 troudnatci kopytovití (Fomes fomentarius).

[Roman Manak]

Tak loňský rok byl pro mě úspěšný, co se týká nálezů tohoto druhu. Možná za to částečně mohlo i to sucho, že jsem své obvyklé lokality jen proletěl a nově prošel i jejich okolí, nebo že jsem se byl podívat i jinam. Za loňský rok tak můžu hlásit asi 5 nových lokalit a za letošek už další 4!!! většinou na topolu, ve dvou případech ji mám prokazatelně i na vrbě. Teď už můžu říct, že je tu docela hojná

Plodnice na fotce je z podmáčené lokality, kde převládají olše (A. glutinosa i A. incana), topoly (hlavně P. tremula) a vrby. Plodnice rostly na padlých mohutných větvích topolů na více místech lokality

[JETHRO]

včera na padlé vrbě několik plodnic