Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1384 Bydliště: jižní Čechy
|
Zaslal: ne 21. října 2012 18:25 Předmět: Dva hřibodotazy |
|
|
1. Čím se liší hřib šumavský od xanthoidního koloděje? Z toho mála, co jsem našel, mi připadá, že jde o totéž(?)
2. Liší se hřib kavkazský a hřib koloděj něčím krom toho, že kavkazský má síťku jen v horní části třeně, zatímco spodní je řešena á la kovář? Vybavuju si, že během léta jsem tu u rybníků krom kovářů a kolodějů nacházel právě i kousky, které nejdřív vypadaly na kováře, ale teprve po otevření klobouku se objevila v horní části kolodějovitá síťka. Nenapadlo mě, že by to mohlo být něco neobvyklého, tak jsem to skoro nefotil - mám jen tuhle neideální fotku:
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Roman Manak
Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: ne 21. října 2012 19:15 Předmět: Re: Dva hřibodotazy |
|
|
ne 21. října 2012 18:25 no-X napsal: |
1. Čím se liší hřib šumavský od xanthoidního koloděje? Z toho mála, co jsem našel, mi připadá, že jde o totéž(?)
2. Liší se hřib kavkazský a hřib koloděj něčím krom toho, že kavkazský má síťku jen v horní části třeně, zatímco spodní je řešena á la kovář? Vybavuju si, že během léta jsem tu u rybníků krom kovářů a kolodějů nacházel právě i kousky, které nejdřív vypadaly na kováře, ale teprve po otevření klobouku se objevila v horní části kolodějovitá síťka. Nenapadlo mě, že by to mohlo být něco neobvyklého, tak jsem to skoro nefotil - mám jen tuhle neideální fotku:
|
Na první dotaz odpověď neznám, ale co se týká druhého, tak nově je hřib kavkazský považovaný nejvýše za formu koloděje. Jediným uváděným rozdílem mezi těmito dvěma formami je právě mírná rozdílnost v síťce. Tudíž asi jiné rozlišovací znaky nejsou. _________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
|
Hercuus
Založen: 13. 03. 2010 Příspěvky: 378 Bydliště: Týnec nad Sázavou
|
Zaslal: út 23. října 2012 17:54 |
|
|
Podle mě je rozdíl mezi hřibem šumavským a xanthoidním kolodějem ten, že mají odlišný biotop. Hřib šumavský by měl růst ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. Jediný jeho doložený sběr co já vím pochází ze Šumavy z nadmořské výšky okolo 1050 m.n.m. Jinak Hřib kovář a hřib koloděj jsou velice variabilní druhy a proto hřib kavkazský ani neuznávám. |
|
Návrat nahoru |
|
|
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1384 Bydliště: jižní Čechy
|
Zaslal: út 23. října 2012 18:23 |
|
|
Díky za názory. Už jsem si i půjčil knihu, ve které jsou snímky hřibu Šumavského od Piláta, ale poměrně malé, takže toho moc patrného není.
Nadmořská výška mi pro koloděje nepřipadá až tak nepřekonatelná. Ve Stachách u kostela roste po stovkách a to je zhruba 750 m n. m. Mám dojem, že jsem je v dětství vídal ve smrkovém lese se vtroušenými listnáči v téměř 800 metrech.
Možná je to blbá úvaha, ale pokud se najde houba na nějakém místě jednorázově a dalších 45 let se už neobjeví, pak bych se domníval, že odtud z nějakého důvodu zmizela. Třeba proto, že zmizel mykorhizní symbiont. Zkrátka si říkám, jestli tam nemohl růst nějaký listnáč, který lesníci porazili a odvezli. Dokud byly živé kořeny, mohl tam hřib růst, být nalezen, následně kořeny odumřely a zmizela i houba.
Vysvětlovalo by to, kde se ve smrčině vzal xanthoidní koloděj i proč ho tam nikdo víckrát nenašel. Snad to není příliš kacířská úvaha |
|
Návrat nahoru |
|
|
Hercuus
Založen: 13. 03. 2010 Příspěvky: 378 Bydliště: Týnec nad Sázavou
|
Zaslal: út 23. října 2012 18:31 |
|
|
Já si myslím, že hřib šumavský je tak trochu záhadný druh . Chtělo by ho znovu najít a zjistit, jestli je to vážně konkrétní druh, nebo nějaká vartieta/forma kováře nebo koloděje Je důležité, že existuje položka toho nálezu z minulého století, akorát by to chtělo těch materiálů víc. |
|
Návrat nahoru |
|
|
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1384 Bydliště: jižní Čechy
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Pantáta Čestný člen
Založen: 08. 11. 2005 Příspěvky: 1584 Bydliště: Praha 6 - Dejvice
|
Zaslal: ne 24. března. 2013 15:17 |
|
|
Copak barva, ale to modrání |
|
Návrat nahoru |
|
|
Teri
Založen: 23. 06. 2009 Příspěvky: 800 Bydliště: Pardubice/Hradec Králové
|
Zaslal: ne 24. března. 2013 17:28 |
|
|
Já bych se tím dokumentem nezabývala, píšou tam totiž mimo jiné, že se ještě dnes hřib královský v České republice a na Slovensku prodává na trzích
Naposledy upravil Teri dne ne 24. března. 2013 18:14, celkově upraveno 1 krát |
|
Návrat nahoru |
|
|
Míra
Založen: 20. 04. 2009 Příspěvky: 389 Bydliště: Praha
|
|
Návrat nahoru |
|
|
Míra
Založen: 20. 04. 2009 Příspěvky: 389 Bydliště: Praha
|
Zaslal: ne 24. března. 2013 17:37 |
|
|
ne 24. března. 2013 17:28 Teri napsal: |
Já bych se tím dokumentem nezabívala, píšou tam totiž mimo jiné, že se ještě dnes hřib královský v České republice a na Slovensku prodává na trzích |
No to je další věc. Vypadá to tak, jako když se pokusil nějaký diletant, na základě informací postahovaných z internetu, dát dohromady "seriózní práci" o výskytu B. regius ve Švýcarsku . |
|
Návrat nahoru |
|
|
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1384 Bydliště: jižní Čechy
|
Zaslal: ne 24. března. 2013 18:44 |
|
|
ne 24. března. 2013 17:28 Teri napsal: |
Já bych se tím dokumentem nezabývala, píšou tam totiž mimo jiné, že se ještě dnes hřib královský v České republice a na Slovensku prodává na trzích |
Možná jen chodíme na špatné trhy...
Vlastně i když je od roku 1992 chráněný, norma ČSN 46 3195, která jej řadila k tržním druhům, byla platná ještě v roce 1997. Z toho může ten omyl pocházet. Resp. norma byla údajně zrušena v září 1997, ale stávající seznam tržních druhů byl uzákoněn až v roce 2003. Co platilo mezi tím, se mi nepodařilo zjistit. |
|
Návrat nahoru |
|
|
Michal Mikšík
Založen: 23. 03. 2006 Příspěvky: 810
|
Zaslal: pá 31. května 2013 9:04 |
|
|
Zdravím
Co se týče hřibu šumavského, tak pokud se nemýlím (ale nejsem si teď zcela jistý), tak hřib šumavský se liší mikroskopicky velikostí výtrusů. Co se týče hypotézy, že se jedná o xanthoidní koloděj, tak ta je samozřejmě nasandě a myslím, že je to rozhodně úvaha logická, už proto, že např. z Itálie jsou známé nálezy typického koloděje z čistě smrkového porostu. Další věc, která mludí pro je ta, že v rámci evropské mykoflóry neexistuje druh, jehož žluté zbarvení nepředstavuje xanthoidní odchylku, narozdíl od některých amerických druhůů např. Boletus ornatipes. Nicméně v roce 2011 a r. 2012 byl v Německu nalezen hřib, který dobře odpovídá B. gabretae a byl velmi dobře prostudován
viz např.:
www.pilzepilze.de/cgi-bin/webbbs/pconfig.pl?read=209977
www.pilzepilze.de/cgi-bin/webbbs/pconfig.pl?read=217663
www.pilzepilze.de/cgi-bin/webbbs/pconfig.pl?read=209701
Velmi pdoobný nález je známý také z Finska (viz link níže), kde byl již tento druh také zaznamenán a vyšel o něm i článek:
Kallio, P. 1984. Boletus gabretae in Finland. ? Karstenia 24: 77?78
www.jaederfeldt.com/klas/FOV1-00019F28/S000DF62E?Action=IBPicture6
www.jaederfeldt.com/klas/FOV1-00019F28/S000DF62E?Action=IBPicture8
Myslím, že se tímto druhem nyní zabývá p. Šutara, tak uvidíme, zda dojde k nějakému závěru. Nejlépe by bylo udělat sekvenci čerstvých plodnic, která by nám mohla velmi dobře ukázat, zda jde o samostatný druh, či nikoliv.
Nicméně na základě nových nálezů z Německa se domnívám, že jde skutečně o dobrý druh, ale velmi vzácný, vázaný na přirotzené vlhké smrkové porosty.
Naposledy upravil Michal Mikšík dne pá 31. května 2013 9:07, celkově upraveno 1 krát |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Powered by
phpBB © phpBB Group
Copyright © DAMyko 2005-2021, pokud není jednoznačně uveden autor. Všechna práva vyhrazena autorům, pokud není uvedeno jinak.
Copyright © by the DAMyko 2005-2021, when no specific author is mentioned. All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Správce stránek - Site Admin:
BoLuBol