Dva hřibodotazy

[no-X]

1. Čím se liší hřib šumavský od xanthoidního koloděje? Z toho mála, co jsem našel, mi připadá, že jde o totéž(?)

2. Liší se hřib kavkazský a hřib koloděj něčím krom toho, že kavkazský má síťku jen v horní části třeně, zatímco spodní je řešena á la kovář? Vybavuju si, že během léta jsem tu u rybníků krom kovářů a kolodějů nacházel právě i kousky, které nejdřív vypadaly na kováře, ale teprve po otevření klobouku se objevila v horní části kolodějovitá síťka. Nenapadlo mě, že by to mohlo být něco neobvyklého, tak jsem to skoro nefotil - mám jen tuhle neideální fotku:

[Roman Manak]

[Hercuus]

Podle mě je rozdíl mezi hřibem šumavským a xanthoidním kolodějem ten, že mají odlišný biotop. Hřib šumavský by měl růst ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. Jediný jeho doložený sběr co já vím pochází ze Šumavy z nadmořské výšky okolo 1050 m.n.m. Jinak Hřib kovář a hřib koloděj jsou velice variabilní druhy a proto hřib kavkazský ani neuznávám.

[no-X]

Díky za názory. Už jsem si i půjčil knihu, ve které jsou snímky hřibu Šumavského od Piláta, ale poměrně malé, takže toho moc patrného není.

Nadmořská výška mi pro koloděje nepřipadá až tak nepřekonatelná. Ve Stachách u kostela roste po stovkách a to je zhruba 750 m n. m. Mám dojem, že jsem je v dětství vídal ve smrkovém lese se vtroušenými listnáči v téměř 800 metrech.

Možná je to blbá úvaha, ale pokud se najde houba na nějakém místě jednorázově a dalších 45 let se už neobjeví, pak bych se domníval, že odtud z nějakého důvodu zmizela. Třeba proto, že zmizel mykorhizní symbiont. Zkrátka si říkám, jestli tam nemohl růst nějaký listnáč, který lesníci porazili a odvezli. Dokud byly živé kořeny, mohl tam hřib růst, být nalezen, následně kořeny odumřely a zmizela i houba.

Vysvětlovalo by to, kde se ve smrčině vzal xanthoidní koloděj i proč ho tam nikdo víckrát nenašel. Snad to není příliš kacířská úvaha

[Hercuus]

Já si myslím, že hřib šumavský je tak trochu záhadný druh . Chtělo by ho znovu najít a zjistit, jestli je to vážně konkrétní druh, nebo nějaká vartieta/forma kováře nebo koloděje Je důležité, že existuje položka toho nálezu z minulého století, akorát by to chtělo těch materiálů víc.

[no-X]

Náhodou jsem narazil na následující dokument, který by se měl zabývat hřibem královským:

http://www.wsl.ch/dienstleistungen/publikationen/pdf/12347.pdf

Ale ta fotka je nějaká divná... klobouk spíš bělofialový, navíc modrá... Není to spíš hřib Kluzákův?

[Pantáta]

Copak barva, ale to modrání

[Teri]

Já bych se tím dokumentem nezabývala, píšou tam totiž mimo jiné, že se ještě dnes hřib královský v České republice a na Slovensku prodává na trzích

[Míra]

Mně to připadá jak fotka "Boletus regius" rostoucího v USA. Ten jejich totiž modrá, na rozdíl od našeho. Zde se na ně dá podívat. http://www.mykoweb.com/CAF/species/Boletus_regius.html

[Míra]

[no-X]

[Michal Mikšík]

Zdravím

Co se týče hřibu šumavského, tak pokud se nemýlím (ale nejsem si teď zcela jistý), tak hřib šumavský se liší mikroskopicky velikostí výtrusů. Co se týče hypotézy, že se jedná o xanthoidní koloděj, tak ta je samozřejmě nasandě a myslím, že je to rozhodně úvaha logická, už proto, že např. z Itálie jsou známé nálezy typického koloděje z čistě smrkového porostu. Další věc, která mludí pro je ta, že v rámci evropské mykoflóry neexistuje druh, jehož žluté zbarvení nepředstavuje xanthoidní odchylku, narozdíl od některých amerických druhůů např. Boletus ornatipes. Nicméně v roce 2011 a r. 2012 byl v Německu nalezen hřib, který dobře odpovídá B. gabretae a byl velmi dobře prostudován

viz např.:

www.pilzepilze.de/cgi-bin/webbbs/pconfig.pl?read=209977
www.pilzepilze.de/cgi-bin/webbbs/pconfig.pl?read=217663
www.pilzepilze.de/cgi-bin/webbbs/pconfig.pl?read=209701

Velmi pdoobný nález je známý také z Finska (viz link níže), kde byl již tento druh také zaznamenán a vyšel o něm i článek:

Kallio, P. 1984. Boletus gabretae in Finland. ? Karstenia 24: 77?78

www.jaederfeldt.com/klas/FOV1-00019F28/S000DF62E?Action=IBPicture6
www.jaederfeldt.com/klas/FOV1-00019F28/S000DF62E?Action=IBPicture8

Myslím, že se tímto druhem nyní zabývá p. Šutara, tak uvidíme, zda dojde k nějakému závěru. Nejlépe by bylo udělat sekvenci čerstvých plodnic, která by nám mohla velmi dobře ukázat, zda jde o samostatný druh, či nikoliv.

Nicméně na základě nových nálezů z Německa se domnívám, že jde skutečně o dobrý druh, ale velmi vzácný, vázaný na přirotzené vlhké smrkové porosty.