Kuriozity II

[mykožrút]

"že by se dubáky mohly kamarádit s břízou."


Breza je strom veľmi univerzálny a dokáže pod ním vyrásť množstvo druhov húb. Prečo by práve dubák nemal...

[no-X]

Netvrdím, že nemůže. Jen to žádná z cca 15 publikací, které jsem prošel (nové i staré), neuvádí. Zatímco pro hřib smrkový se růst pod břízami uvádí poměrně běžně.

U hřibu dubového jsem narazil na údaje o vazbě na duby, buky, habry, lípy, v jižní Evropě kaštanovníky a nakonec ty spory o výskytu pod jehličnany. Ale o bříze v případě dubáku není nikde ani zmínka. Minimálně z literatury to vypadá, že s výjimkou dubu a buku jsou obě houby vázané na odlišné stromy (h. smrkový na jehličnany + břízu a h. dubový na lípu + habr).

[Jiří Novák]

[mykožrút]

Nie som žiaden expert,ale pri ich rozlíšení okrem iného zrejme najviac zaváži pokožka klobúka a sieťka na hlúbiku. Dospelý smrekáč má pokožku lysú,za vlhka lesklú. Dubák jemne plstnatú,za vlhka matnú,bez lesku,za sucha políčkovite rozpraskanú. Sieťka býva u smrekáčov jemnejšia,belavá,zväčša v hornej polovici hlúbika. U dubákov býva sieťka zvyčajne výraznejšia,hnednúca,na hnedavom podklade,temer po celom hlúbiku,niekedy až úplne k báze. Občas hlúbik vyzerá,ako odetý v pyžame. Michal Mikšík tu nedávno spomínal charakteristický znak pre smrekáče a to hnedé sfarbenie medzi okami sieťky v hornej časti hlúbika.
Čo sa týka toho výskytu dubáka pod brezou v literatúre,myslím že ho spomína M. Smotlacha s Erhartovcami v nejakom atlase. Aj kdesi na hubárskych stránkach je pekná fotka dubáka z breziny s lieskou.

[no-X]

Kdyby sis náhodou vzpomněl, v které knize to bylo, tak mi dej prosím vědět. Já mám od kombinace těchto autorů jen Poznáváme houby, které napsali společně s Kluzákem.

Musím říct, že znám místo, kde pod břízou rostou dubáky, dokonce i koloděje a kováři, ale je to na hrázi rybníku oboustranně lemované duby, takže spíš předpokládám klasickou dvojici dub-dubák, kde jim ta bříza jen dělá křena

[mykožrút]

Je to Vreckový atlas húb. OTTOVO nakladatelství - Cesty,Praha 2002.
Napadlo ma,že roky nachádzam,ale len na jedinom miestečku dubáky v osikovom hájiku. Predpokladám,že osiku asi tiež knihy nespomínajú. Ale možno je to len omyl v ktorom žijem a kdesi v blízkosti sa ukrýva ešte nejaký iný strom,ktorý unikol mojej pozornosti. Je fakt,že som to nikdy poriadne nepreskúmal a krk by som za to veru nedal. A už vôbec nie ten svoj.

[Jiří Novák]

Asi bych si tipnul, že to budou h. dubové. Mohu-li se k tomuto svému snímku ještě vrátit. Při dnešním znovu prohlížení svých snímků jsem si uvědomil, že smrkové mívají třeň až takový jakoby podélně sotvaznatelně žíhaný a to zhruba od 1/3 směrem dolů. Co si tak ještě dokážu vzpomenout, u těchto jsem nic takového neviděl. Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

[Magic_mushroom]

Nic jinýho mě teda nenapadá...možná Terčka žilnatá, ale vzhledem k tomu, že to nemělo téměř žádnou třeň, tak se spíš přoklánim k té Destici.
Bylo to nalezeno v Plzni na zahradě. V místě kde máme sezení a ohniště.
Původně tam byl takový ten zelený venkovní koberec, který se z nějakého důvodu zaypal štěrkem. A díky tomu koberci se tam drží vysoká vlhkost...

[DavidusCZ]

To mi přijde jak nějaká řasnatka.

[Magic_mushroom]

Jojo máš asi pravdu. Akorát sem tady ted ještě něco projížděl, páč se mi to pořád moc nezdálo a mohla by to bejt Peziza michelii - Řasnatka Michelova...

[Bob]

Je to řasnatka, ale Michelova jisto jistě ne. Bez mikroskopu se jich moc určit nedá. Tohle může být třeba vosková, měnlivá, ... a jí podobné

[DavidusCZ]

Tak sem přidám také jeden příspěvek, protože pro mě to kuriozita je. Takhle pozdě jsem nikdy smrže nenašel, na mých lokalitách už je měsíc po nich, navíc tento seděl u cesty ve smrkovém lese Ani si netroufám určovat, o jakého smrže jde.

[Tori]

[Jiří Novák]

Potkal jsem voskovku voskovou (doufám, že je to ona, dle mne je těžko zaměnitelná). Bylo to krátce po skončení těch dešťů. Rostla na louce pod lesem v poměrně vysoké trávě. Při jejím focení jsem si všiml, že mám nějak orosený objektiv. Pak jsem si uvědomil, že díky těm dešťům je země nasosaná a jak začíná být teplo, tak vypařuje hodně vodní páry a ta se mi sráží na čočce. Do tohoto místa se opíralo slunko a jak jsem vytáhl přístroj z brašny, musel mít nižší teplotu než ta vlastně (zřejmě) zapařená tráva a už to bylo. Akorát, že se mi to zatím ještě nestalo. No a díky této neobvyklé kombinaci "meteorologických mikropodmínek" vznikl takovýto měkký snímek těchto houbiček.

[borovec]

Zajímavé a pěkné,příroda nás stále překvapuje!