Fomes fomentarius - Troudnatec kopytovitý

[Josef Chalupský II]

Znovu troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a zase trochu jinak. Hodinu po poledni LSEČ na okraji Milešického pralesa. Ti troudnatci byli tak aktivní, že plavuně (Lycopodium annotinum) pod jejich klobouky se pod tíhou výtrusů jen prohýbaly. Chvílemi ze spodní strany jejich plodnic vystupovaly slaboulinké pružky dýmu, stejné jako vystupují z právě uhašeného ohniště. Jak je vidět z první fotografie, ve vhodných podmínkách se výtrusy dostávají jak na klobouk, tak jich mohou být úplné nánosy v podrostu pod plodnicí. Druhé zátiší mělo extrémní rozpětí světla a troudnatec, schovaný dole pod kmenem buku, byl prakticky nefotitelný. To bílé světlo na horní straně jeho klobouku, to jsou výtrusy! Na levé straně ano, na pravé ne. Většina z asi 10 plodnic měla stejný černobílý design. Jako kárované kimono klauna v cirkusu. Nemyslete si, prosím, že to bylo tím, že na levou polovinu klobouku dopadalo světlo a na pravou ne. Malý záblesk sluníčka je vidět jen na tom malém hnědém bukovém lístku v dolní části snímku.

[Roman Manak]

Trošku netradiční pohled na tuto běžnou houbu. Jde o olši, která byla již delší dobu napadená troudnatcem. Letos ji pokáceli a na pařezu je krásně vidět zóna troudnatcem napadená a nenapadená. Dodám, že jde o lignivorní houbu, tudíž způsobuje bílou hnilobu, tak si jistě domyslíte, která zóna je napadená

[Josef Chalupský II]

Sněhobílé výtrusy na klobouku choroše - troudnatce kopytovitého. Opakující se obrázek každý rok na jaře. Ani se nechce věřit, že by k tomu docházelo pouhým vytvořením mikroklimatických podmínek v těsném okolí klobouku. (Viz starší diskuse.) Tato plodnice o velikosti asi 15-18 cm byla jednou z mnoha na ležícím kmeni břízy. Některé klobouky prášily, jiné málo, další vůbec ne. Ta plodnice na obrázku je posypaná doslova jako cukřenkou. Bílá vrsta byla tak silná, že se výtrusy sesouvaly jako malé laviny sněhu.

[Jiří Novák]

Nevím jak častý je t. kopytovitý na ovocných stromech. Nejčastěji se (asi) uvádí růst na buku, bříze, topolu, vrbě nebo lípě. Já jsem jej včera nalezl na jabloni za obcí Poličná (Valašsko) v aleji u silnice. Je tak 80 cm nad zemí. Při focení jsem si pak všimnul dalšího v koruně stromu mezi větvemi asi tak 3-3,5 m vysoko. Oba mají průměr tak 20 cm.

[planetahub]

Někde v předchozí diskusi už je ta záhada výtrusů na klobouku docela dobře vysvětlena, tak si dovolím to potvrdit ještě z jiného zdroje:

"Po vystřelení výtrusu z bazídie padá výtrus chvíli volným pádem, než opustí rourku nebo lupen. Velkou metabolickou činností hymenia je vzduch v okolí teplejší a většinu výtrusů odnáší vzhůru nad klobouk. Zde se teprve uplatňuje vlastní proudění vzduchu (vítr), který unáší výtrusy dále. Pokud je bezvětří, výtrusy se ihned usazují na nejbližší objekty. Např. u choroše lesklokorky ploské, který má hnědý výtrusný prach, bývají bazídiospory vidět hned na klobouku téže plodnice, z níž vypadaly."

Klán, Jaroslav: Co nevíme o houbách, SPN, 1989, strana 123

Vtírá se otázka proč nejsou takto poprášeny všechny houby, jen chorošovité? Dovoluji si odhadovat, že je to řádově větší produkcí výtrusů u chorošovitých. Klán v téže knize na straně 51 uvádí produkci 5,5 trilionů výtrusů za půl roku a lesklokorky ploské. To je "masa", která už někde musí být vidět.

Samozřejmě tato čísla jsou těžko představitelná a tak to zkusím zlidštit. Kdo neviděl či nedělal sporeprint, nechť si najde foto a udělá si představu o množství výtrusů. Je to takové nic Pěstoval jsem jednoho času lesklokorky lesklé (je z toho na damyku někde reportáž) a množství výtrusů lze nabírat polévkou lžící... Jsou to až několik milimetrů tlusté souvislé povlaky výtrusů.

[krakalek]

[planetahub]

[krakalek]

diky moc za informace a foto, to je opravdova zaplava vytrusama

[Jiří Novák]

Ale zpátky ke kopytům. 23. 9. jsem v České Kanadě poblíž jedné zapomenuté silničky mezi Rožnovem a Klenovou objevil ve více méně smrkovém lese mýtinku s několika buky a pár pahýly těchto stromů. 2 pahýly byly dá se říci "okopytované" skoro kolem dokola plodnicemi různého stáří -1. sn. Na tom není nic divného. Kopytovce buky milují. Teprve když jsem přišel blíže, abych si nějaké pěkné kopyto zvěčnil, tak jsem trochu užasl: Na dvou plodnicích vedle sebe byly kapky na spodku klobouku a krásně seřazené po okraji -2. dvojsnímek. Ale jenom na těchto 2 plodnicích, na jiných nic. A že jich tu dohromady bylo "hafo".
Dalším překvapením pro mě bylo, když jsem jeden z těch pahýlů obešel a na mi dříve "odvrácené" straně kmenu byla jedna plodnice polorozlitá nebo skororozlitá -3. sn.
Obojí, jak ty kapky, tak polorozlitou plodnici jsem u kopyt viděl úplně prvně.

[no-X]

Před vložením tohoto příspěvku jsem si prošel téma od začátku a vida - je možné, že jde o tentýž kousek, který zachytil Josef Chalupský II na druhém snímku tohoto příspěvku:

http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?p=55545#55545

Pokud jde o stejný exemplář, pak je odstup obou snímků 1 rok a 9 měsíců. Nevím, jak ta topolová kláda vypadala tehdy, ale když jsem jí nyní prohlédl, dospěl jsem k závěru, že jediné, co jí drží nad zemí, je právě plodnice troudnatce. Skoro to vypadá, jako by si hrála na hever...

[Tori_]

Echtovní kopyto!

[Kukin]

Foceno dnes v PP Záhlinické rybníky.

[b.gun]

Původně byla fotka pořízena jen jako momentka, kdy se slunci na chvilku podařilo prodrat mlhou a nízkou oblačností. Ale lze ji použít i jako ilustrační foto dokumentující neviditelnou sílu troudnatce, jehož působením se i mohutný strom nemilosrdně poroučí k zemi.

PS: Pokud by někoho zajímalo, co jsou zač ty černé tečky, kterými jsou částečně pokryty ty nalomené větve v levé části snímku, tak je to část velmi početné kolonie klihatek černých.

[Bob]

Velmi pěkná fotka!!!