Tarzetta catinus - Zvonkovka žlutavá

[JETHRO]

vím, že tady byla bohužel jsem ji nenašel, tak zakládám novou stránku, ze dneška.

[Bob]

Ona tu asi ještě nebyla ... jak jí odlišils od číškovité?

[JETHRO]

našly jsme je už loni s Mk martin je mikroskopoval a jsou to mnohem nohutnější plodnice,,,

[JETHRO]

po 5 letech se objevily znovu

[no-X]

Po roce čekání se mi opět podařilo najít tuto zvonkovku - tentokrát rostla asi o dvacet metrů jinde, ale prakticky ve stejných podmínkách (okraj cesty, směs půdy s vysokým obsahem jemně rozježděného opadu). Mezi asi čtyřmi menšími plodnicemi byly i tři vzrostlé, které měly průměr zhruba 4 cm.
Připadá mi, že co autor, to jiné pojetí. V souladu se všemi sedí výtrusy užší než 13 μm, naměřil jsem v průměru 20,4 × 11,3 μm. Určité rozpory mezi autory jsou v parafýzách. Podle některých mají být na konci větvené, podle jiných jsou naopak větvené jen vzácně (hojně větvené pak má mít T. spurcata). Houba na snímku odpovídá druhému pojetí, tedy parafýzám, které se na konci větví jen vzácně a spíš jsou jen nepatrně rozšířené nebo na konci mírně "nepravidelné". Určeno podle pojetí v tomto klíči (1a, 2b -> T. catinus).

[Yohaness]

Měla by to být také ona.
Český kras, Hlásná Třebaň, u lesní cestičky, listnatý les, habr, dub, babyka.

[JETHRO]

a takhle vypadají zaschlé starší plodnice

[Kraken]

[no-X]

Jsem si toho vědom. Jenže ta by neměla dorůstat ~40 milimetrů a naopak by měla mít spóry přes 13 μm široké, což tahle nemá. Co jsem našel online mikrosnímky parafýz T. copularis, tak ty taky vypadají trošku jinak (jsou pravidelnější, jakoby jedna jako druhá). Nevím. Jak jsem psal, určení odpovídá pojetí v klíči, na který se výš odkazuju. Nepřekvapilo by mě, kdyby pojetí T. catinus různých autorů byly ve skutečnosti různé druhy.

[Radek Doležal]

Plodnice pohárkovitého tvaru, široké okolo 3 cm (25-35 mm) a vysoké 2,5 cm (20-30 mm), šedo žlutavé až okrově zbarvené, z vnější strany jemně otrubičnaté, třeň krátký (asi 2-8 mm), ponořený v substrátu. Několik plodnic rostlo v listnatém lese (líska, osika, jíva a bříza) pod lískou v listí, v hlíně se štěrkem. Podloží je zajímavé. Tvoří je vytěžená hlušina po těžbě fluoritu, která je uložená na opukovém podloží.
Výtrusy eliptické, se dvěma kapkami, (18,5) 20-21,5 (22,5) × 10,5-12,5 μm. Parafýzy niťovité, septované, přesahující vřecka jen velmi málo, konce jednoduché, rozšířené jen málo nebo vůbec.
Dále jsem na tom jako no-X, na internetu co autor, to jiné pojetí.

[no-X]

V loni jsem pod buky a lípami na jedné lokalitě vápnomilných hub našel T. catinus v pojetí, které je chápáno v našich končinách (takové ty pevnější, možná trochu voskovitější plodnice se silnější stěnou a spíš žlutookrovým než bělavým nádechem) a to mě jen utvrdilo v tom, že T. catinus v našem pojetí a T. catinus v pojetí Britů je jiná houba. Chtělo by to nějaký novodobý článek, který by v tom udělal jasno po stránce mikroznaků, makroznaků i ekologie a podpořil to genetikou.

Tvůj nález mi připomíná T. catinus v u nás rozšířeném pojetí, kterou znám právě z pod buků a lip a která roste právě touto dobou - na jaře. Kdežto ta, která odpovídá britskému klíči, roste spíš v létě za deštivého počasí na humózním, ale nealkalickém substrátu.

[Radek Doležal]